ADJUSTMENT (o magii s Maat)

V sekci nazvané VÝKLADY se chci postupně zabývat různými vzorci výkladů, které jsem si v minulosti sama odzkoušela, postupně zkouším a pokusím se popsat i ty mnou vytvořené. Obecně mohu říci, že čím déle s tarotem pracuji, tím jsou moje otázky konkrétnější, tím tahám méně karet a tím méně používám něco jako pevně danou konstrukci na výklad. Místo šablonovitého vzorce výkladu postupuji intuitivně nejednom u výkladů pro sebe samotnou, nýbrž i u tazatelů, které již chvíli znám a kteří mi nechávají volnou ruku s tím, že pouze uvedou oblast, která je zajímá. Úvodem si dovolím nastínit některé praktické otázky, které by si měl vykladač nějak vyřešit ještě před výkladem samotným. /Pomůcky/ Při výkladu je důležité nějakým způsobem vytvořit atmosféru, při které se navodí pohoda na straně tazatele a vyvolá inspirace u vykladače. Nemyslím si, že existuje něco jako universální pravidlo. Zatímco někteří vykladači sázejí na hudbu, vykuřovadla, svíčky, dekoraci, vhodné prostředí, výkl...

Pohár , kalich , nebo i miska . Původně symbol obětování. V pověstech o Albionovi se setkáváme s používáním lebek nepřátel jako nádob na pití. Podle mýtů a legend bývá pohár mnohdy plný božské ambrózie, nápoje nesmrtelnosti (např. podle indického mýtu pijí bohové životodárný nektar ambrit z měsíční misky). V Evropské kultuře je pohár svázán s legendou o Svatém grálu , který by měl obsahovat krev Ježíše (jenž se obětoval), také i s nápojem lásky např. Tristan a Izolda (John Campbell ve své Tvořivé mytologii- masky bohů, k tomuto píše: "Významný bod úžasné scény pití nápoje je v tom, že dvojice věří, že pije na smrt." ) Kalich na náhrobku je symbolem věčného života. Vodní živel, jehož symbolem pohár je, vypovídá něco o pravdivosti, citech, vztazích, náladách, o něčem klamném, skrytém a plynoucím. Na kartě dominuje modrá . Podíváme-li se na klasický Rider-Wait tarot , jsou to zlaté kalichy , v jejichž okolí je odstín obvykle bleděmodré ...

Tedy podle originálního názvu pouze Mágův deník (O Diáro de um Mago) popisuje cestu Mága, který přišel o právo mít svůj meč. Ten musí najít, ale k tomu musí vykonat po staré poutnícké cestě pouť do Santiaga de Compostelly. Autobiografický příběh psaný v první osobě není postaven pouze na samotném ději, ale zejména na dialogu mezi autorem a jeho duchovním vůdcem Petrem. Podstatnou roli hrají i popisy pocitů autora, vylíčení historických souvislostí vztahujících se k jednotlivým místům. Najdeme zde prvky tzv. magického románu, ale i mystiky. Je zde obsažen i popis několika ti praktických cvičení. Nedá mi to nepopsat cvičení krutosti: Při každé myšlence, která ti podle tvého názoru ubližuje .... postupuj takto: Nehet ukazováčku zabodni do kořene palce, až tě to hodně zabolí. Soustřeď se na tu bolest: odráží v tělesné oblasti trýzeň, kterou cítíš v oblasti duševní. Tlak povol teprve tehdy, až tu myšlenku pustíš z hlavy. Na začátku knihy je věnování autora onomu tajemnému Petrovi: ...

Řekne-li se hůl, lze si pod tímto pojmem představit pomůcku mága (Mojžíš s ní udeří do skály a vytryskne voda, Kirké proměňuje parťáky Odyssea ve zvířata, Hermés s její pomocí vyvádí duše z podsvětí, Kristus křísí Lazara. Je také výrazem moci panovníků již od starověké Babylonie. Bez zajímavosti nezůstává ani spojení hada a hole (Mezopotámie, Asklépius). Coby pastýřská hůl Krista je předávána biskupům formou berly. Teplé barvy, jako červená, výrazně hnědá, oranžová, výhonky, svěží nádech, zkrátka jakoby vše najednou ožilo a vyvolávalo touhu něco udělat. Hole představují oheň v nás a jeho projev. Byť v každém tarotu mají jednotlivé karty trochu jiný významový odstín, promlouvají k mám jaké máme možnosti, zda je jednání na místě, tedy jestli máme volné pole působnosti nebo zda je naše jednání vnitřně či vlivy zvenčí omezeno. Jejich počet na kartě odpovídá číselnému označení. Vyzývají nás ke smělému jednání s tím, že to chce odvahu, nebát se zariskovat, nebo nám naznačují, že je na m...

Najdeme je pouze v tarotu A. Crowleyho, jsou dvě a lidé je často považují za záložky. Jedna je bílá, čistá jako sníh, druhá černá a v ní se vznáší krvavě rudý tzv. unikursální hexagram (tj. nakreslený jedním tahem) s ružici uprostřed. Ovšem ve své vlastní sadě je pravděpodobně najdete diplomaticky řečeno ve verzi, kterou si vydavatel tak poněkud přizpůsobil, poupravil podle svých představ. Na bílé kartě černým písmem se Ordo Templi Orientis s citátem A. Crowleyho vyjímá (zde zřejmě zafungovala asociace nepopsaného listu), černá zůstala černou, pouze hexagram byl obohacen o barvy duhy (opravdu nemám chuť pátrat po tom, proč, nakonec imaginace překlene i toto). Běžně o nich literatura mlčí. Něco málo najdete v českém překladu Knihy Thotovy, nejedná se ovšem o původní text, nýbrž dodatek překladatele a také jim několik řádků věnuje Z. Antares v Učebnici Crowleyho tarotu. Otázka zní, nakolik tyto karty v praxi používat. V podstatě karty žáden tradiční význam nemají, Crowley je na...

Mám zkušenost, že tazatelé jaksi nemají příliš v oblibě mečové karty. Možná v nich meče podvědomě vyvolávají asociace na ohnivý meč v Boží ruce coby trestající nástroj, na meč coby symbol justice, kterážto se také netváří nejpřívětivěji, nebo jednoduše považují meč za agresivní zbraň . Meč může být nápomocen (např. legendární Excalibur) nebo naopak nás svede k rychlému činu, který podstatu problému nevyřeší (např. rozetnutí Gordického uzlu Alexandrem Velikým). P odívám-li se na meče pohledem vykladače tarotu, vidím v nich především zobrazení logiky, intelektu, myšlení. Ačkoli nemusí působit na každého právě vřele, na rozdíl od emočně laděných pohárů, mnohdy nepromyšleného jednání holí, přízemních materiálních disků, jsou v podstatě jistým východiskem, způsobem kterak získat v konkrétní situaci zpět půdu pod nohami pomocí logiky, intelektu a naopak přiznají, kdy je lepší dát na intuici. Myšlenky lítají vzduchem a mečové karty nám ukazuji, kterak se s nimi vypořádáme, zda zvlád...

Vykládat prostřednictvím tarotu vztahy je náročné na nadhled, vcítění se, snahu vidět věci bez předsudků, nelhaní si do kapsy, jak pro vykladače, tak i pro tazatele. Často, obrátí-li se tazatel na vykladače, aby mu rozebral určitý vztah, má jistou představu a s pravděpodobností hraničící s jistotou očekává potvrzení svého názoru, ať již příznivého nebo nepříznivého. Jisté procento tazatelů má z výsledku výkladu obavy, ačkoli o výklad stojí. Karta rozebírající postoj tazatele jeho stanovisko prozradí, ale to ještě neznamená, že tazatel vnímá situaci správně (ovšem ani to nelze bez dalšího vyloučit). Myslím, že se jedná o postoje zcela normální, přirozené, otázkou zůstává, zjistit co tazatel od výkladu očekává. Pohlížeje na problematiku z pohledu vykladače, rozbor vztahů prostřednictvím tarotu patří mezi ty náročnější, jelikož kromě tazatele je potřeba vzít do úvahy ještě i druhou stranu a také se mnohdy jedná o věci citlivé, navíc karty mohou tazateli doporučit změnu jeho chování, což...

Tento příspěvek je určen pro ty, kteří se chtějí seznámit se svojí (novou) sadou a také pro ty, kteří s tarotem začínají. Považuji fázi, kdy si tarotista pořídí svojí první nebo i několikátou novou sadu za stěžejní, protože si ji na základě vlastních kritérii vybral a teď dochází k jejímu poznávání, aby s ní vůbec mohl pracovat. Jaksi někteří si vytvářejí vlastní rituály jako např. očištění sady (nejčastěji nad plamenem svíčky, nebo i pomocí vykuřovadla....), mají-li podezření, že sadu již držel v ruce někdo jiný, případně pro jistotu tak činí vždy. V podstatě je to o jejich pocitu, že karty potřebují očistit a jelikož mají dál s tarotem pracovat, je potřeba, aby z něho nebyli na rozpacích, takže v tomto směru jsem zastáncem toho, ať si každý kdo tuto potřebu cítí očistí svojí sadu od jakékoli cizí energie. Jak jinak by měl svým kartám důvěřovat? Posléze obvykle dochází k nabíjení karet vlastní energii, což se děje plynule při jejím poznávání. Tedy zřejmě málokdo bude tak od...

Tak nějak jsem si řekla, že se v tomto příspěvku pokusím popsat nepopsatelné a to pohled na tarot a intuici. Nevím, zda se mi to povede srozumitelně podat, kterak problematiku vnímám, nicméně pokusím se vydat ze sebe to nejlepší. Jak jsem již psala ve svém prvním příspěvku, záleží na přístupu toho kterého vykladače. Dá se jít cestou naučení se významu jednotlivých karet a jejich vzájemných kombinací (tzv. výklad významový), nebo cestou intuitivního výkladu, čímž rozhodně nemyslím ignoraci symbolů na kartách, spíše intuitivní bude zasazení významového odstínu karty v kontextu otázky a dalších karet. Samozřejmě není vyloučen ani přístup kombinující ve větší nebo menší míře jak významový tak i intuitivní výklad. A to ani nemluvě o použití knih, které se k příslušnému tarotu vztahují. Někdy je používám coby orákulum, tedy k vytažené kartě si otevřu příslušnou pasáž v knize s tím, že aniž bych pořádně vnímala, co čtu, nechám oči, aby sami našli větu, pasáž vystihující vykládanou situac...

  Výběr vhodné sady tarotu je aktuální nejenom v počátcích, kdy adept na vykladače přemýšlí, jakou že sadu si pořídit, aby se mu s ní pokud možno co nejlépe pracovalo, nýbrž i později, uvažuje-li o nějaké další sadě. V této souvislosti se nabízí otázka, zda je nutné míti více sad. Odpověď zní nikoli, ovšem osobně si myslím, že je to lepší, když tak již jenom proto, aby vykladač měl možnost srovnávat různé přístupy k tarotu. Metodu komparace, tedy uvědomění si podobností a rozdílů mezi dvěma až několikati sadami tarotu, považuji za vhodnou pro to, aby si tarotista nenásilně zvykl na symboliku tarotu a uvědomil si vzájemné vazby mezi jednotlivými kartami.   Jinak bude přistupovat k výběru sady sběratel, jinak vykladač a jinak člověk, jemuž má tarot sloužit pouze k magickým operacím. Vždy je důležité si uvědomit, co se od té které sady očekává a účel její koupě.  Aby jakákoli práce s kartami byla efektivní, je potřebné si zvolit sadu, která osloví, nějakým způsob...

O historii tarotu již bylo popsáno několik stran v různých knihách, ačkoli objektivně nelze dojít k jinému závěru než, že o původu vzniku tarotu nelze říci nic konkrétního. Přesto pro zájemce mohu odkázat alespoň na stručná fakta zde: http://www.panna.cz/panna/clanek/114--puvod-tarotu-a-historie.html Z mého pohledu nemá cenu zabývat se přespříliš otázkami jeho vzniku, na něž beztak nelze najít zcela jasnou a konkrétní odpověď (snad jenom několik romantických spekulací, slovy A.Crowleyho, původ tohoto balíčku karet je velmi obskurní). Mnohem zajímavější mi přijdou důvody vedoucí toho kterého člověka, aby se tarotem zabýval, učil se jeho systému, snažil se pochopit symboliku a v neposlední řadě i utrácel peníze na pořízení vlastních sad (nepoužívám jednotné číslo, protože jisté nezanedbatelné procento lidí tarotu propadnuvších nezůstane pouze u jedné, ale časem si jich pořídí několik) a pochopitelně i literatury. Takže co nutí lidi karty kupovat, studovat, míchat, vykládat a vůbe...