Tedy podle originálního názvu pouze Mágův deník (O Diáro de um Mago) popisuje cestu Mága, který přišel o právo mít svůj meč. Ten musí najít, ale k tomu musí vykonat po staré poutnícké cestě pouť do Santiaga de Compostelly. Autobiografický příběh psaný v první osobě není postaven pouze na samotném ději, ale zejména na dialogu mezi autorem a jeho duchovním vůdcem Petrem. Podstatnou roli hrají i popisy pocitů autora, vylíčení historických souvislostí vztahujících se k jednotlivým místům. Najdeme zde prvky tzv. magického románu, ale i mystiky. Je zde obsažen i popis několika ti praktických cvičení.
Nedá mi to nepopsat cvičení krutosti:
Při každé myšlence, která ti podle tvého názoru ubližuje .... postupuj takto:
Nehet ukazováčku zabodni do kořene palce, až tě to hodně zabolí. Soustřeď se na tu bolest: odráží v tělesné oblasti trýzeň, kterou cítíš v oblasti duševní. Tlak povol teprve tehdy, až tu myšlenku pustíš z hlavy.
Na začátku knihy je věnování autora onomu tajemnému Petrovi:
"Když jsme se vydávali na pouť, zdálo se mi, že splňuje jeden z největších snů mého mládí. Ty jsi byl pro mne čarodějem Donem Juanem a já znovu prožíval Castanedovou ságu o hledání čehosi nevšedního.
Ty jsi však skutečně odolával všem mým pokusům udělat z Tebe hrdinu. Našemu vztahu to nijak neprospívalo, dokud jsem nepochopil, že nevšední věci se dějí na Cestě obyčejných lidí. Toto pochopení dnes patří k mým nejcennějším, umožňuje mi dělat cokoli a bude mně provázet navždy."
Cože tím konkrétně autor myslí čtenář pochopí na po přečtení.
Celý román jaksi popírá koncepci, že magie musí nutně stát proti křesťanství. Autor prožívá mystické objevení agapé, ale vede i dialog se svým osobním démonem. Pocítí nejenom přítomnost Boží, ale i armády démonů, kupodivu, jak by se mohlo očekávat, cílem není její zničení, nýbrž směřování k sebeovládání. Nechybí popis iniciace, souboj se sebou samým, osvícení, důležitosti entuziasmu.
" Hledám svůj meč." odpověděl jsem.
" A nač chceš svůj meč?"
" Přinese mi moc a vědění Tradice."
Cítil jsem, že moje odpověď ho zcela neuspokojila. Ale pokračoval:
" Jsi tu proto, že očekáváš nějakou odměnu. Odvažuješ se snít a dělat všechno možné pro to, abys ten sen uskutečnil. Avšak dřív, než se k tvému meči dostaneme, musíš mít úplně jasno, co s ním hodláš dělat. Něco však mluví ve tvůj prospěch:chceš odměnu."
Nebudu se namáhat popisem svých pocitů z knihy, u každého čtenáře mohou být poněkud jiné. Také je považuji za zkušenost nepřenositelnou. Zatím jsem si vyzkoušela, že v případě, kdy se člověk nachází na určité osobní cestě, poslouží kniha i jako orákulum.
K tématu najdete něco málo i zde:
Komentáře