Přeskočit na hlavní obsah

Ještě před výkladem – několik praktických otázek


V sekci nazvané VÝKLADY se chci postupně zabývat různými vzorci výkladů, které jsem si v minulosti sama odzkoušela, postupně zkouším a pokusím se popsat i ty mnou vytvořené.
Obecně mohu říci, že čím déle s tarotem pracuji, tím jsou moje otázky konkrétnější, tím tahám méně karet a tím méně používám něco jako pevně danou konstrukci na výklad. Místo šablonovitého vzorce výkladu postupuji intuitivně nejednom u výkladů pro sebe samotnou, nýbrž i u tazatelů, které již chvíli znám a kteří mi nechávají volnou ruku s tím, že pouze uvedou oblast, která je zajímá.
Úvodem si dovolím nastínit některé praktické otázky, které by si měl vykladač nějak vyřešit ještě před výkladem samotným.




/Pomůcky/

Při výkladu je důležité nějakým způsobem vytvořit atmosféru, při které se navodí pohoda na straně tazatele a vyvolá inspirace u vykladače. Nemyslím si, že existuje něco jako universální pravidlo. Zatímco někteří vykladači sázejí na hudbu, vykuřovadla, svíčky, dekoraci, vhodné prostředí, výklad karet na šátku, různé výkladové podložky a jiní, např. Antares, toto považují za zbytečné rozptylování se rekvizitami.
Přiznávám, že v tomto jsem spíše minimalista hudba mi může tazatele psychicky rozhodit a tak v kartách uvidím spíše jeho momentální rozpoložení, což mi ale nebude zapadat do kontextu výkladu, takže coby vykladač budu bezradná, šátek zbytečně rozptýlí vnímaní obrazů, bude-li černý, může vyvolavat pocity smutku, deprese, bílý zase bude odrážet různé barvy, u vykuřovadla riskuji propuknutí alergie tazatele a příliš mnoho karet a svíček pohromadě je přinejlepším jenom o nové tarotové sadě. Ale také se mohou v místním tisku objevit titulky typu: Vzplanula při výkladu karet. Výkladové podložky nemusím. Jednak se až příliš podobají jedné takové podložce na pečení od výrobce Tupperware a potom je na nich nějaký předem daný výkladový vzorec s rozpisem umístění jednotlivých karet. Pokud jde o prostředí, kdysi jsem vyžadovala striktně své domácí, dnes je mi to jedno, kdekoli, kde je čistá pracovní plocha a soukromí.
Ale abych nepůsobila jako minimalistický suchar přiznávám, že je-li možnost, ráda zapálím jednu svíčku na bezpečné podložce, kterou umístím pokud možno dále od karet. Zase zahledět se semo-tamo do plamene může být inspirativní a jeden jasný bod podpoří koncentraci. (Nervóznější tazatel se také může zbavit napětí, pohledem do plamenu, zažila jsem i případ, kdy měl tendence vzít svíčku do rukou.) Také s oblibou vykládám v čajovnách s dobrou atmosférou, kde si každý hledí svého. Místo podložky bazíruji na čistém podkladu. Jednou, když jsem potřebovala vrátit se a rozebrat jistou situaci, cíleně vybraná hudba pomohla onu atmosféru navodit, což bylo pro onen výklad ideální.




/Přenos/


Mnozí často řeší otázku, kterak zabránit tomu, aby si vykladač přece jenom neodnesl od tazatele něco nechtěného i do svého života. Možná je to na samostatné pojednání, ale obecně lze říci, že je na místě vytvořit si vlastní individuální obranu. Domnívám se, že nežádoucímu přenosu lze zabránit vyrovnáním energií, tedy když vykladač bude vykládat za adekvátní odměnu. Tou může být cokoli. Vykladači, kteří v branži podnikají přivítají peníze, začínající zpětnou vazbu, tzv. nekomerční zpětnou vazbu, případně úhradu útraty v čajovně. Anebo to chce mít promakaný systém vzájemných protislužeb. Nevylučuji, že by mohlo jít řešit problematiku nějakým rituálem.
Osobně jsem se k otázce nežádoucího přenosu postavila tak, že vykládám pouze osobám mi něčím sympatickým. Vím, je to hrubá diskriminace založená na zcela subjektivních kritériích, ale nedělám výklady komerčně, ani se nepovažuji za spasitele (byť malilinkatého), takže není důvodu proč si nevybírat. Potom u stabilních tazatelů je to také o systému různých protislužeb. Vždy před výkladem se domluvím na referencích o zpětné vazbě.
Nepochybuji o tom, že před výkladem lze udělat něco jako mini rituál. Může to být cokoli, co nabudí sebedůvěru vykladače, otevře mu cestu do nitra karet, v podstatě si pod tímto můžeme představit od umytí rukou až po recitaci nebo evokaci cokoli. Záleží jenom na fantazii.


/Zabíječ intuice/

Jednou možná zbytečně tabuizovanou otázkou představuje dilema, zda před výkladem je nebo není vhodné požít nějaký ten alkohol, případně jinou omamnou látku (nemluvím o extrémech, ale o společensky přijatelném množství). Netroufám si stanovit jednoznačný závěr, a to ani pokud jde o mně samotnou. Znám jedince, mající odzkoušeno, že požitím první decky vína intuice odplave nenávratně pryč a navrací se teprve po odeznění změny stavu vědomí. Není to můj případ, ale přesto si netroufám říci, že je vhodné uvolnit se před výkladem i tímto způsobem.
Každopádně mluvím o onom pocitu, kdy člověk hledí na kartu a v hlavě jako vymeteno, málem nevnímá ani barvy. Někdy se mi to stává, když karty ukazují momentální stav rozrušené psychiky tazatele a já hledám odpověď na položenou otázku. Prostě najednou jakoby bylo v prostoru karty pusto. Nic. A porucha koncentrace přitom nezaznamenána. (Popravdě mám v tomto směru poměrně čerstvou zkušenost, takže jsem schopná i tento stav, který jsem začala pozorovat již před delší dobou, pojmenovat.) Když jsem to zaregistrovala asi tak napotřetí, napadlo mně zeptat se tazatele na co myslí a zda má právě pocity, které pojmenuji podle té které karty. Co si pamatuji, byla to mečová 7 a 5 pohárů a prostě nikam ve výkladu nezapadaly. V podstatě se stejným výsledem mi toto potvrdily tazatelé i v dalších situacích.
Prakticky mi popsaná situace nikdy nenastala, když jsme s tazatelem k výkladu (prakticky před výkladem) popíjeli alkohol, asi menší míra alkoholu v tazateli případné obavy zabíjí a mnohdy dostane tazatele do stavu, kdy je mu vše tak trochu jedno.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

12. dům v horoskopu

Jedná se o dům, na nějž není z pohledu středověké astrologie nazíráno jako na příjemné místo. Napadá mně podobnost s magií, i zde středověká magie měla tendence vnímat vliv démonů jako něco nesmírně škodlivého. Jenomže stejně jako 12. dům máme všichni, máme všichni v sobě i démonickou stránku. Stát se světcem znamenalo ujít cestu vedenou skrze křesťanskou mystiku, vidět za význam věcí a dostat se do stavu, kdy to démonické v nás nám neškodí nevhodným filtrem, přes který si můžeme naprosto nevhodně projektovat své okolí. Nechci tvrdit, že 12. dům je domem démonů, oni tak nějak podle zaměření člověka mohou působit v jakémkoli domě. Např. asc. v Býku má sklony k obžerství, ve Lvovi k pýše atd., Kozoroh v 2. domě typický lakomec, Střelec v 7. domě smilník. To ovšem ještě neznamená, že každý člověk s asc. v Býku je chodící koule, může být, pokud si nedá pozor na přehánění své vášně. A ani to neznamená, že musí zůstat koulí po celý svůj život.  Tento dům nám ukazuje, čemu budeme čelit a jako

Lilith z pohledu astrologického

The matter is a prison Osobně se domnívám, že Lilith jako taková vyžaduje osobní přístup astrologa, i kdyby tím přístupem mělo být její ignorování. Máme snahu se domnívat, že existuje pouze jedna Lilith (či jeden pohled na Lilith), jenomže již v démonologii si nelze nepovšimnout mnoho vrstev různorodých mýtů o Lilith. Proto máme v astrologii na výběr ze dvou bodů. V dnešní moderní době je velice jednoduché uchopit téma Lilith feministicky anebo ryze démonicky, on rozdíl až tolik velký co do základu nebývá. Jedná se o téma umožňující subjektivní pohled, ten můj vychází z magické transformace a démonologie.  Onen subjektivní přístup začíná v momentě, kdy se astrolog má rozhodnout, zda ve svojí astrologické praxi použije skutečný bod Lilith anebo střední, tedy korigovaný bod, protože Měsíc se nepohybuje přesně elipse, jak předpokládá střední Lilith (rozdíl může být i 5 stupňů). Střední se označuje jako Mean a skutečná jako True. Běžnější se používání Mean Lilith, což kolegy považující Lil

PONDĚLNÍČEK O Uranovi, enochiáně a jasnozřivosti (2/24)

Uran v domech. Zaujal mě v jedné astrologicke skupině dotaz na přechod Urana 1. domem. Jedná se o nesmírně zajímavé téma i v mé osobní rovině.  Právě, když mi Uran dosedl na ascendent, začala jsem pracovat s enochianskými voláními úplně jinak. Vždy jsem věděla, že mi enochiana dělá dobře, ale to bylo takové spíše pocitové, špatně se to vysvětlovalo. V ten moment mi bylo jasné, co si s ní počít a jak. (Toto je na enochianě nejhorší, neb neumíme přesně definovat povahu bytostí, které přijdou, ani přesně neumíme popsat její účinky a nemáme ani jistotu stran rituální stránky věci, neb Dee a Kelly vypracovali systém, který je odpraktikován pouze částečně. Osobní přístup vyžaduje několik opakování a také přestávky v aplikaci, takže se jedná o magii, již lze porozumět až po létech praktikování.)  Samozřejmě, vzhledem k tématu je potřeba se podívat i na dobu, kdy mi Uran procházel 12. domem. On se neocitne na ascendentu jen tak, nějak fungoval i předtím.  Jeho konjunkce s nativní