Recenze knihy: Edred Thorsson, Blue Runa
Blue Runa, Edred´s Shorter Works Vol. III (1988-1994), Lodestar, 2017
Jedná se o soubor antologií, které jsou pro adepta runové magie stále aktuální. Z pohledu celkové práce Edreda jde o práci objasňující věci dotýkající se kulturního kontextu. Pro nás, kteří máme snahu navazovat na dávnou runovou tradici, by to bylo bez vizionářů jako je Edred mnohem těžší.
Kniha má celkem 45 stran a obsahuje také přílohu, Runy ve starším futharku. Popravdě, během prázdnin ode mě můžete očekávat shrnutí a porovnání různých takových příloh v různých Thorssonovkách, protože to není tak, že by Edred všude dával stejnou přílohu. A právě o prázdninách se hodlám věnovat různým seznamům a jejich katalogizaci.
V úvodu nás Edred seznámí s tím, kde předtím byly tyto jeho antologie publikovány. Posléze následují jednotlivé antologie:
1. Jak být pohanem z roku 1992 (How to Be a Heathen)
2. Alchymie Yggdrasillu z roku 1994 (The Alchemy of Yggdrasill)
3. Cesta Wodena z roku 1988 (The Way of Woden)
4. Tajemství gothického boha temnoty z roku 1994 (The Secret of the Gothick God of Darkness).
Jak být pohanem
Představuje metodologii pro probuzení tradičního systému. Není to v dnešním světě jednoduché a jediné, na čem záleží, je porozumění kulturnímu kontextu. Jestliže je primárním kostým a runy jenom doprovodem, jedná se o LARP. Je potřeba míti tyto věci naopak a přesně jak, popisuje právě tato antologie.
Osobně jsem přesvědčena, že bez kulturního kontextu je magie natolik jemně hmotnou záležitostí, že ji není možné ve hmotné realitě ani manifestovat. Univerzálnost vede k prázdným místům v životě. Bez navazování na kulturní kontext jsme ohrožení tím, že magie se stane v rovině hmotné snůškou vykořeněných hloupostí, protože ač v rovině nehmotné nebo astrální může jít o dokonalost, pouze málo z ní se dostane do hmotné roviny. Ono tradice kreativitu neubíjí, jak se mnohdy mylně domnívají modernisté za každou cenu. Zpočátku bývá striktní a pokládá pevné základy.
Thorssonovou metodologii lze použít na jakoukoli tradici. Ať již jde o khemetiku, magické grimoires anebo i poznání a aplikace tradiční astrologie.
Alchymie Yggdrasillu
Antologie se zabývá severskými živly, kterých je celkem 8. Patří zde: voda, oheň, led, vzduch, železo,kvasnice, sůl a jed. Thorsson popisuje působení těchto živlů při procesu stvoření světa.
Za mě je zde velmi zajímavé stať o temných álfar a jejich roli při stvoření světa, jakož i pojednání o úhlech, které formují prostor.
Popravdě, tato analogie mě osobně velmi mile překvapila, protože práce se severskými živly, ač to tak nemusí vypadat, vede k zajímavým výsledkům. Právě úzce s ní souvisí magie v rámci prostoru.
Cesta Wodena
Přiznávám, že právě tato antologie ve mně posílila přesvědčení, že se mám v rámci propojení tradiční astrologie a magie věnovat i charakteru Ódhinna. Půjde pouze o provázání principů fungování magie typických pro západní magii se ódhinismem. Však nemusí být vše vyjádřeno pouze skrze Hávámál.
Thorsson zde pojmenovává schopnosti Wodena a jaké to je kráčet jeho cestou. Za sebe říkám: podívejte se na Volsungy, ještě než vykročíte. Zároveň zde narazíte na různé způsoby pohledu a kategorizace odiniánských heiti, o čemž je mimochodem další Thorssonovka, pouze není běžně dostupná. Naleznete zde i pohled na tu část Hávámálu, která popisuje získání run a medoviny.
Tajemství gothického boha temnoty
Dozvíte se zde, že tak jako směr romantismus vychází ze slova „Roma“ (Řím), tak dnes tolik populární směr gothic vychází z germánského kmene Góthů. Tento duch je za estetikou, která se vymyká abrahamovským náboženstvím. Stručně zde zmiňuje jejich přijetí křesťanství a umělce, kteří se vrací ke kořenům. Pochopitelně si neodpustím vzpomenutí na Stokera, který oživil ďábelskou bytost, jejíž původ sahá k bersekům (Thor a Wodin) a Hunům.
A co je tedy tajemstvím gothického boha temnoty? Pokud nečtete o Severu poprvé, možná to uhodnete.
Komentáře