Možná jste někdy slyšeli, že nějaká bytost je něčím patronem/patronkou. A teď se pokusím popsat, co si pod tím, jakože máme představit.
Nedávno jsem popsala společníka, tak patron je něco úplně jiného. Velký rozdíl je především v tom, že společník působí již dojmem, jako by s vámi žil a opravdu se vidíte často, bývá běžně i u vašich sociálních kontaktů, které jsou schopné jej vnímat.
Patron z francouzštiny je vlastně šéf podniku. Když máte s entitou takovýto vztah, vlastně vás přivzala do svého podniku a nežli vám udělí platnou francheesie, tak si vás podle povahy toho, co provozuje, neuvěřitelným způsobem vychová.
V tomto směru je nesmírně pozoruhodně náročná Hecaté. Kdo má za patronku Hecaté, může mluvit doslova o drsném odchovu. Všechny ostatní entity jsou ve srovnání s ní již relativně bezpečné a jinak adrenalinové... trochu mírněji.
Ve své podstatě se jedná o ten nejvíce náročný vztah na budování psychické odolnosti. Entita potřebuje, aby pozemšťan nějakým způsobem fungoval a vytříbil si určité vlastnosti, což je závislé na charakteristice dané entity. Navíc je potřeba, abyste požadované vlastnosti uplatňovali na hmotě, takže je více nežli pravděpodobné, že máte jistý potenciál. Entita jej z vás vykřeše. V praxi vyvstávají velmi zajímavé situace. Zpravidla se ocitáte v problémech, o nichž si myslíte, že je nemůžete vůbec zvládnout. Takže se v tom vláčíte, topíte a docela si užijete i utrpení. Toho se na vás nakládá tolik, až již nemůžete a konečně začnete něco dělat, v opačném případě uhynete. Čím dříve porozumíte tomu, co máte ze sebe vydolovat, tím dříve si ušetříte zpravidla více vygradovaných opakování.
Strach, obavy a pochybností jsou skvělým spouštěčem opakování velmi nepříjemných situací. Naopak, jakmile jím čelíte se ctí, tlak ustupuje a následně se sice vynalézavě, ale již nikoli skrze utrpení, nýbrž jinak, ocitáte pod tlakem okolostí, abyste v nepříjemné situaci nalezli sebemotivaci. A to si pište, že pouze při vzpomínce na peklo, jímž jste si prošli předtím, ji naleznete.
Tlak a adrenalin, tak se dá popsat pokračování začátku. Neb úplně na začátku je vám nějak dáno na vědomí, že entita má o vás zájem, jakož i jasně vidíte, kdo je tady šéf. Nenechte se zmýlit entitou, když promlouvá relativně mírně.
Není to tak, že si člověk řekne, tato bytost bude mým patronem. Děje se to přesně naopak. A podotýkám, ne každý vztah s entitou je tohoto typu. Jistě, vyžaduje to oboustrannou vůli. Také není příliš možné mít více patronů. Ovšem ani tento vztah nevylučuje jiné vztahy s jinými entitami. Stává se i to, že někteří lidé trochu podlehnou sebeklamu a považuji nějakou entitu za svého patrona. Netrvá to dlouho a entita je přesvědčí o tom, proč není vhodné stát o takový vztah.
Jakmile projdete nástrahami, které vám tento vztah připraví, s velkou pravděpodobností bude spojení s touto entitou běžnou součástí vašeho života. Jako každý vztah, i tento je potřeba udržovat a pracovat na něm. Nastává ona část, kdy se nesmíte vrátit ke starým zvykům, nýbrž naopak, nadále pracovat na sobě. Potom podle povahy bytosti se vám dostává darů, o nichž si ostatní mohou pouze nechat zdát. Podotýkám, jedná se o záležitostí na hmotě přímo manifestované, poznáte to i na vylepšení životních podmínek a skvělých příležitostech. Pokud jde o výsledky týkající se osobního života a podmínek, nese sebou takový vztah výhody, jichž nelze jinak ani pomocí magie dosáhnout.
Podstatou takového vztahu (ale nejenom jeho) je loajalita. Časem si zvyknete, že jsou věci, o nichž nebudete mluvit, věci, o nichž promluvíte jenom s někým a několik málo věcí, které klidně budete tvrdit veřejně.
Také po nějakém tom roce zjistíte, co se po vás chce. Proč vlastně máte s entitou pracovat a čím jste pro ni zajímavý. Přijde vám to naprosto přirozené. Není to tak, že upisujete někomu svojí duši, ale vaše duše bude kultivovaná. Cokoli toto bude obnášet, půjde o něco, co vám bude vlastní, jakmile si to v sobě odhalíte. Něco z toho bude viditelné, něco naopak ostatním bude skryto, ač jinak na očích.
Jestliže v takovém vztahu s entitou nejste, přijdou vám tyto řádky jako něco, kde jste se až tolik toho nedověděli. Možná jste očekávali něco více pikantního, něco ze zákulisí. Jenomže právě povaha takového vztahu nese s sebou mlčení o mnohém. Ti, kteří v takovémto vztahu fungují, jej nebudou vystavovat na obdiv.
Lze poznat, že má někdo patrona? Pokud sami nemáte vlastní zkušenost, nepoznáte ani na jiném, že má s nějakou bytostí takový vztah. Podstatou takové zkušenosti je diskrétnost a nehrabání se v tom, jak to má někdo jiný.
Povšimla jsem si, že v takto fungujícím vztahu lze pozorovat skromnost a pokoru na straně pozemšťana. Určitě nedělá ze sebe mluvčího svého patrona a nezasahuje do jakýchkoli vztahu s ním jiným lidem. Neodrazuje, ale také není mostem pro jiné, aby třeba také mohli mít patronský vztah.
Patronský vztah je jedním z hlubokých vztahů, domnívám se, že se táhne skrze inkarnace i mimo ně. Z pohledu třetí osoby je mu velmi těžké porozumět. Jistá spřízněnost se projevuje skrze energie, které jsou oběma stranám společné. Právě komplikované začátky vedou k odházení různých nánosů z nich, aby se projevily v čisté podobě. Nejsem si jistá, od jaké míry lze zde mluvit ještě o lidskosti.
Cyklus soužití s entitou:
Komentáře