Někdy se věci odehrají jen tak zlehka, jako tato fotografie, prostě se rozhodla, že bude jiná, než ta, kterou jsem chtěla. Jistě, nakonec jsem pořídila tu, co jsem potřebovala, ale proč zahazovat něco, co vytvořilo se tak nějak samo?
Půl měsíc na entou... Jistě pořídila jsem i tu, co jsem chtěla, viz na konci příspěvku.
Když se něco nevydaří, vypadá to pokaždé trochu jinak, málokterá fotka pořízená jinak, než byl záměr, mně zaujme. Této se to podařilo.
Luna je nejrychlejší těleso na obloze. Zkuste počkat pár minut, než ji vyfotíte a vůbec nebude na svém místě, posune se, schová se někam jinam. Mění se rychle. Den co den trochu jiný tvar a stejně podobná si je. Ona nevydařená fotka symbolizuje nekonečnost nových začátku Luny, kdy jen opatrně srpek prosvitá. Vrství se na sebe ve věčném běhu časem.
Je jako naše osobní historie. Také nám stává se něco pokaždé jiné, ale při hlubším zamyšlení se zjišťujeme, že ono je to podobné... zažíváme něco buď cyklicky a potom si připadáme jako v uzavřeném kruhu, anebo se skrze podobné prožitky posouváme dál. A právě toto mi má svéhlavá fotografie připomíná. Předcházela řádně pořízení Luně, jak má být...
Komentáře