Společnost, ta dnešní, je nastavena na nedůvěru vůči věcem, na které se nedá sáhnout, které nelze prokázat matematickou rovnici (nakonec to je i důvodem, proč existuje matematický důkaz Boha). Již věci jako astrologie, homeopatika, karty působí jako pěst na oko. Co teprve magie. Jistě, vůči lidem, kteří tyto podivné věci hm, správné slovo je praktikují, po mudlovsku je povoleno i provozují, je navozená atmosféra nedůvěry. Rozhodně se nejedná o hobby jako o cyklistiku. Takový příklad je zavádějící neb na rozdíl od kolisty prudícího řidiče i chodce, adept magie nemůže sundat dres, odložit kolo a stát se obyčejným civilem. Magie prostupuje vším, bohům díky nenápadně.
Nedá se ani mluvit o životním stylu, protože tyto věci, pokud si člověk vnese magii do života a ona síla, s ním souzní nejsou o tom a teď vypnu a udělám si klid, nebo zajdu do fitka. Pokud nejde o věčného začátečníka, člověku se magie dostane pod kůži a žije v souladu s ní. Ať má jakékoli vyznání, preferuje jakoukoli filosofii, školu či přístup, prostě toto nejde sundat, odendat, říci si kašlu na to, dnes se mi nechce, protože toto mu koluje v žilách a ono si to samo řekne o to, co chce, potřebuje a člověk se projeví. Zní to děsivě jako posedlost... Než čtenář rozpoutá inkviziční exorcismus, je dobré, aby si uvědomil, že je to jako naučit se chodit, také to chvíli trvá, než nohy začnou poslouchat a podobně člověk praktikováním magie a různých způsobů cvičení ovládne a naučí se používat to, co je mu přirozené.
Jednoduše magie je energie, je to součást krve, těla, nejde ji odložit, pověsit na hřebík a podobně. Alespoň ne u lidí, kteří mají k ní vlohy. Jistě je spousta jiných talentů při nichž se magie také může stát pevnou součástí, typický nečar by omdlel zděšením, kdyby si uvědomil, že např. da Vinci, Newton, Edison, Dálí, Shelley, Yeats, Tolkien, ale i Giger, byli naši. A to je pouze příkladmý výčet jmen, o nichž si troufám říci, že ani ne zcela vzdělaný člověk by je mohl znát. Jedná se o lidi, kteří ve svém oboru mnohé dokázali a sféru hmotnou měli zcela ukotvenou.
Okultismus byl vždy a bude záležitostí skrytou. Přestože dnes nehrozí inkvizice, stěží většinová společnost najde pro něj pochopení. I ti nejvíce tolerantní na takové jedince nahlížejí jako na podivíny s podivnou vírou. Nu okultismus nevyžaduje posedlost náboženskou, ani není nějakou vírou, vyznáním či světonázorem vázán. Pokud okultista sdílí osobní přesvědčení, že nějaké náboženství jemu dává smysl a rozhodne se jej provázat se svým životem, nepůjde o typického svatouška jím zvolené náboženské komunity. Okultista může být jakéhokoli vyznání a z toho, že oficiální náboženství něco jako okultismus zakazuje a nerozumí mu, si těžkou hlavu nedělá. Jednak proto, že okultista je lidská bytost, a ta jak známo, si umí zdůvodnit vše. A také pro to, že monoteistická náboženství okultismus nedoporučují, ba dokonce se strachem odsuzují, neb zkušenost ukázala, že podobné věci nejsou pro všechny, lidem z nich jednoduše řečeno začne hodně hrabat.
Magie je potvůrka a nechce být se všemi ve vztahu. Vybírá si lidi, kteří mají k ní jistou dávku talentu. Stejně jak každý neumí být hercem, tak každý neumí být okultistou. Někteří lidé, ač se snaží padnou do pasti iluzí a často je nacházíme mezi kazateli, kteří vnucují všem magii, andělské bytosti, sílu čaker, očekávají, že jejich vlastní karty se budou na ně zlobit, či naopak je mít rádi, a to aniž by tušili, co to ta magie je, jak bytost sefirotická se projevuje a jejich výklady karet... nu, řečeno z nadhledu bývají vtipné. Často takoví lidé uvíznou v bludu, že k ním promlouvá bůh, ne ledajaký, vždy to bude velmi známa bytost z toho či onoho pantheonu, či alespoň zajímavá mimozemská rasa, která bůh ví proč začala trpět spasitelským komplexem a nic neříkajícími proklamacemi a radami expanduje do knihoven lidí hledajících ono duchovno. Nenazvala bych tyto lidí podvodníky, byť prodej podobně zaměřené literatury a předmětů je výnosný, neb oni sami jsou do iluzí zamotaní. Především odmítají vidět svět jako celek, vyberou si vždy jenom něco a připomínka, že je i něco jiného, je rozčílí.
Naštěstí nečarové vidí vždy pouťové kejklíře a new age humbuk v tzv. snaze zabývat se duchovnem, kdy někdo občas nesměle špitne něco o magii. Esoshit je může maximálně uklidnit, jak směšné je iracionální vidění světa postrádající oporu ve zdravém rozumě, neb tito lidé nemají hmotu ukotvenou. Jejich doménou je svět jesodických iluzí. Sice toto dělá medvědí službu opravdovým astrologům, kartářům, léčitelům a pod., ale alespoň na ně skrze toto není tolik vidět. Člověk, který něco umí se i navzdory balastu kolem sebe, prosadí.
Domnívám se ale, že takto je to správně. Magie je dáma tajemná, vždy nějakou clonu vytvoří. Holt, dnes je to projekce jesodické poutě na trhu. Jaksi nedovolí, aby se nečarové či aspiranti pořád nechápající její tu někdy jemné, jindy důrazné ne, zabývali tím, co je její podstatou. Univerzum tak chrání i ty, kteří neumí pobrat realitu o více rozměrech, vnímání něčeho jemného. Proto každý, kdo se okultismem vážně zabývá, ani nemá snahu ve svém okolí vyhledávat pochopení, něco vysvětlovat, natož kázat. Bylo by to stejné, jako kdyby profesor matematiky začal na předvolebním mýtinku o abstraktní matematice. Ti, kteří k magii mají vlohy, se nějak naleznou, ona sama jím do cesty přijde. Není potřeba provádět velkou reklamu či někomu říkat, co má dělat. Magie nepotřebuje ovečky, které ji následují, pochytit ji mohou pouze lidé samostatní. Pokud někdo má talent, je jen otázkou času, než ten člověka nasměruje sám. Ostatně jako v každé jiné oblasti lidské činnosti.
Komentáře