navazuje na
Ve srovnávaných sadách se srpek Luny nachází v Golden Dawn sadě, právě u ATU 21. Nachází se na hlavě ženské postavy. Není na třetím oku figury, jak tomu bylo u karty Velekněžka, nýbrž na temeni, což má návaznost na jiné centrum energie.
XIV. Umění
tak se karta jmenuje v Thothově tarotu. Srpky Luny jsou zde nahoře, nad postavou androgymickou, napůl muž a napůl žena. Působí jako jedna, ale ve své podstatě jde o postavy dvě, které jsou natolik sladěné, že působí jako jedna. Nejde o sladění ve zjevu, nebo o pohlcení jedné osobnosti druhou, což by byl poněkud patologický případ. Jde o sladění duši, jemné éterické podstaty, když potom, ač každý dělá to své, je to jeden celek, v němž jedno je konzistentní s druhým.
Jen připomínám, že zde mi nejde o kartu jako celek, nýbrž právě o ony 2 srpky Luny. Luna je o emocích a citlivosti...více cit, než-li slova. Chymická svatba, která byla u karty Milenci na počátku, je zde procesem probíhajícím ve sladění. Kdo rád konce ve stylu: a žili šťastně, dokud neumřeli, bude mít v kartě Umění přesně tento konec. My ostatní víme, že proces bude probíhat dál a aby zůstalo u sladění, budou se muset oba vypořádat s novými prvky, které jím vstoupí do životů (záměrně nepíšu do života, neb na této zemi žijeme každý sám za sebe...).
Stojí za povšimnutí, že oba srpky Luny se prolínají, jeden není bez vlivu druhého. Bedlivému pozorovateli neunikne, že jeden je světlejší a druhý tmavší. Tímto se dostáváme do cyklu Luny celého, začíná jejím zrozením a končí temnotou. Srpek nad černou tváři je z části jakoby osvětlen Sluncem a z části je tmavší... právě zde najdeme analogii s pozici této karty na Stromě života, mezi Yesod (Lunární sféra) a Tiphereth (sféra Slunce).
V praktické rovině, pokud máme mluvit o dvou lidech, jde o spojení mimo běžné smysly, kdy člověk ví, mnohé nevyřčené vycítí a slovo je jenom orientačním ukazatelem.
Jistě, lze takto vnímat spojení jakýchkoli protikladů, situací, nebo složek osobnosti.
Za povšimnutí stojí, že ve všech srovnávaných sadách je Měsíc ve všech svých fázích. Nedá se zde přiřadit jenom jedna.
Zajímavé je i to dole. U Crowleyho pod zemí se hrabe Cheprer nesoucí světlo Ra. To pod zemí klidně může být i z Abyssu, záleží, kde se tazatel nachází. Každopádně cesta vede přes poznání hlubiny. Další sady jsou již k tazateli přívětivější. Obvykle z průzračné vody vyplave rak, coby lunární znamení a má se navzdory svému zvyku táhnout dopředu po cestě, navíc po souši, ač nejraději by se tiše a nenápadně vrátil zpět. U Haindla žádnou cestu nemá a musí si dát pozor, by neskončil rychle doma považuje odraz měsíce na vodní hladině za cíl. (Jistě, ten tam není, ale speciálně Haindl vyžaduje velkou dávku obrazotvornosti.)
Největší šance k průchodu dává Robin Wood, psi zaujatí vytím na měsíc, malý ráček může nenápadně proklouznout (bílý pes a černý vlk poukazují na stejnou pudovou podstatu).
V Golden Dawn tarotu se psi nacházejí dole a nenápadný průchod jistě nehrozí. Rak ještě nevylezl z vody pořádně a oni již dotírají.
Stejný příběh a každá sada jej podává trochu jinak.
Jen připomínám, že zde mi nejde o kartu jako celek, nýbrž právě o ony 2 srpky Luny. Luna je o emocích a citlivosti...více cit, než-li slova. Chymická svatba, která byla u karty Milenci na počátku, je zde procesem probíhajícím ve sladění. Kdo rád konce ve stylu: a žili šťastně, dokud neumřeli, bude mít v kartě Umění přesně tento konec. My ostatní víme, že proces bude probíhat dál a aby zůstalo u sladění, budou se muset oba vypořádat s novými prvky, které jím vstoupí do životů (záměrně nepíšu do života, neb na této zemi žijeme každý sám za sebe...).
Stojí za povšimnutí, že oba srpky Luny se prolínají, jeden není bez vlivu druhého. Bedlivému pozorovateli neunikne, že jeden je světlejší a druhý tmavší. Tímto se dostáváme do cyklu Luny celého, začíná jejím zrozením a končí temnotou. Srpek nad černou tváři je z části jakoby osvětlen Sluncem a z části je tmavší... právě zde najdeme analogii s pozici této karty na Stromě života, mezi Yesod (Lunární sféra) a Tiphereth (sféra Slunce).
V praktické rovině, pokud máme mluvit o dvou lidech, jde o spojení mimo běžné smysly, kdy člověk ví, mnohé nevyřčené vycítí a slovo je jenom orientačním ukazatelem.
Jistě, lze takto vnímat spojení jakýchkoli protikladů, situací, nebo složek osobnosti.
XIV. Alchemy
Význam v Haindl tarotu koresponduje s Thoth tarotem, což překvapivé není, neb Thtoh tarot je v mnohém (ne ve všem) inspirací pro tuto sadu. Výtvarné zpracování zaniká do intuitivních pocitů, kdy se vykladač nemůže spoléhat na jasnou řeč symbolů.
Zde podstatné je, kde se Luna nachází. Je dole. A není samotná, splynula se Sluncem. Stala se jeho součástí na teplé sluneční straně, která čím blíže Slunci prochází až do spalujícího horka.
Kdo uvykl klasické symbolice, nebude mít příliš radosti z této karty (sady), neb symbolicky je zde dualita v mnohém potírána. To, co by naleželo do temné strany, klade autor na Slunečnou.
Na polaritu pohlaví autor sady vůbec důraz neklade. A proč také. Je potřeba si uvědomit, že zatímco, v hermetické tradici je Slunce mužské polarity a Luna ženské, v pohanských tradicích tomu bývá naopak. Ona je sluneční a on je Měsíc. Nakonec Janus samotný má 2 tváře. Při aplikaci této sady je potřeba na střet hermetismu s pohanským myslet.
XVIII. Měsíc
Karta, která se nachází v každé sadě. Takže popíší rozdíly mezi jednotlivými sadami. Za povšimnutí stojí, že karta se jmenuje ve všech srovnávaných sadách jako Měsíc.
Za povšimnutí stojí, že ve všech srovnávaných sadách je Měsíc ve všech svých fázích. Nedá se zde přiřadit jenom jedna.
Každá z těchto sad má svojí vlastní symboliku. Golden Dawn tarot neopomenul Strážní věže, Robin Wood zde postavil kameny ve tvaru připomínajícím sloupy. U Thoth tarotu můžeme pochybovat, zda věže střeží dva Anupové anebo Anupe a Seth. Nemají shodné insignie, pouze hole v rukou jsou WSR, se šakalími hlavami.
U Haindla najdeme velice temnou mutaci jednorožce (alespoň autor tvrdí, že jde o jednorožce).
U Haindla najdeme velice temnou mutaci jednorožce (alespoň autor tvrdí, že jde o jednorožce).
Následuje průchod, případně cesta mezi bytostmi či stavbami zdvojenými, pravda u Haindla kam se má jít, je potřeba vycítit, neb cesta vede přes všude a nikde.
Zajímavé je i to dole. U Crowleyho pod zemí se hrabe Cheprer nesoucí světlo Ra. To pod zemí klidně může být i z Abyssu, záleží, kde se tazatel nachází. Každopádně cesta vede přes poznání hlubiny. Další sady jsou již k tazateli přívětivější. Obvykle z průzračné vody vyplave rak, coby lunární znamení a má se navzdory svému zvyku táhnout dopředu po cestě, navíc po souši, ač nejraději by se tiše a nenápadně vrátil zpět. U Haindla žádnou cestu nemá a musí si dát pozor, by neskončil rychle doma považuje odraz měsíce na vodní hladině za cíl. (Jistě, ten tam není, ale speciálně Haindl vyžaduje velkou dávku obrazotvornosti.)
Největší šance k průchodu dává Robin Wood, psi zaujatí vytím na měsíc, malý ráček může nenápadně proklouznout (bílý pes a černý vlk poukazují na stejnou pudovou podstatu).
V Golden Dawn tarotu se psi nacházejí dole a nenápadný průchod jistě nehrozí. Rak ještě nevylezl z vody pořádně a oni již dotírají.
Stejný příběh a každá sada jej podává trochu jinak.
21. Universe
Ve srovnávaných sadách se srpek Luny nachází v Golden Dawn sadě, právě u ATU 21. Nachází se na hlavě ženské postavy. Není na třetím oku figury, jak tomu bylo u karty Velekněžka, nýbrž na temeni, což má návaznost na jiné centrum energie.
Karta poslední je završením jistého procesu, jisté cesty. Obvykle zde bývá tančící žena. Nu i zde je něco jako taneční krok, ale nejde o nikterak rozšafný tanec, krok má své přesné pravidlo, a navíc ona v rukou drží hole.
Rozvážný tanec mezi hvězdami s pečeti tajemna, intuice a toho, co se skrývá za obzorem. Navíc nesmíme zapomínat, že tato karta není koncem, je zároveň i počátkem něčeho nového...
Komentáře