Stručně řečeno, přečetla jsem o tarotu hodně literatury. Ze všech možných knih, časopisových článků, webovek, různých blogů, toto je to nejhorší, co jsem četla. Nemám v úmyslu příliš zasvěceně oponovat, byla by to ztráta času, spíše varovat čtenáře před brakem v oboru. Předmětem této recenze není sada tarotu ilustrovaného Anne Stokes právě dle pokynů Tysona, nýbrž k ní patřící příručka. Popravdě, sadu zachránila ilustrátorka právě tím, že nenakreslila vše, co Tyson popsal (naštěstí), ale ačkoli jsem ji viděla naživo, několikkrát držela v ruce a provedla několik výkladů z ní, nepřirostla mi k srdci natolik, abych si ji pořídila. Má ale jednu nespornou výhodu, k jejímu používaní není potřeba znalosti Mýtu Cthulthu ani egyptských božstev. Po přečtení příručky naopak, jsem došla k závěru, že toto je jenom ke škodě. Přesto si k sadě může každý vykladač vytvořit svůj vlastní vztah. Pro mně je to pokus o něco na téma Necronomicon, navíc nabarvený na sladkou růžovou. Po přečtení knihy...
blog zabývající se magií, tarotem, astrologií, runami s důrazem na věci odpraktikované