Válka na Ukrajině, zdá se, rozdělila českou společnost více než to, kdy zvládnul jakýkoliv český politik. A toto se nevyhnulo ani okultní scéně. Máme zde Fanatiky, u nichž lze předpokládat jepice na mozku a absolutní absenci jakéhokoli soucitu. Interakce s těmito lidmi je ztrátou času a v okultní sféře jich máme požehnaně. Esoterika, okultismus, kecy o magii, to takovéto typy láká. Jde o poměrně častý jev, takže se není čemu divit. Kromě toho, že je okultno láká, tak toho příliš v tomto směru nelze od nich očekávat.
Další skupina lidí má pocit, že je nezbytně
nutné se vymezovat a nějak jím něco stojí na vedení a nejsou schopni soucitu
z osobních důvodů. Může jít o nějakou zášť vůči systému, Západu, Ukrajině…
a nevím čemu a možná se i škodolibě radují z toho, jak na tyto lidi došlo.
Příčinou takové zášti je vlastní míra neúspěchu a jisté frustrace. Mají možná
pocit, že se jím něčeho nedostává a příčinu vidí právě v systému. Ať již
si to nazývají jakokkoli. Prozatím jím chybí hlubší vhled a přesně on je
příčinou jejich pocitů. Protože s vhledem by porozuměli tomu, jak to, co
nejde, pomocí magie ošéfovat.
V rámci této skupiny lze najít nemálo
jedinců typu, proč bychom se dívali na škaredé obrázky z války, které
nezabráníme. Jiní zase mají pocit, že válka jím hodně vzala, vlastně jím
skočila do úsměvu, protože všude visí ukrajinské vlajky (sic! Jsme v Česku),
Česko přeci ve válce není, co se to tady děje, proč je zde tolik Ukrajinců a kdo
se postará o chudáky Čechy….. Ukrajina
je všude, dokonce i na mém blogu, kde nemívám ve zvyku řešit politiku (po válce
snad již nebude událost, která by se jí vážností vyrovnala a mileráda tuto
oblast nechám být), v mých skupinách o magii, kde výrazně omezuji projev
určitých lidí, a díky kouskům některých nešťastníků s absencí sebekontroly,
což jím nemám za zlé, kontroverzní provokace jsou mým parketem, jsem se
rozhodla hodně věcí přehodnotit. Jistě, baví mně dostat oponenta do stavů, kdy
na mně jedovatou slinou prská mezi řádky, protože jedovatá energie, kterou
k mému benefitu pouští, má mnohem větší grády, než cokoli jiného. Jenomže
to je dobrá zábava, ale nic vážného, na čem se dá stavět. Je fajn, že to
jemňounce pořád teče, ač to daný jedinec poznat nemusí, neb mu chybí hlubší
vhled. Ovšem když vůči tomu člověku necítím zášť, nemá to ten správný osobní smysl.
Naštěstí jsem poznala lidi, napříč spektrem
různých oblastí okultismu, pro něž slovo soucit není fráze. Absolutně rozumí
tomu, že není naprosto přípustné tolerovat napadení jiného státu ze strany
Ruska. Je to stejné jako tolerovat domácí násilí, a ještě říci, že si za to ta
kráva může sama. Ano, problémy jsou a problémy se řeší… je potřeba si uvědomit,
že i zde stran Minských dohod způsobovalo problémy i Rusko a ne malou mírou.
Kdyby Ukrajina napadla Rusko, beru to opačně.
Pohled na mrtvá těla lidí žijících ve své zemi,
zabitá cizí armádou je vskutku pro otrlé. Mnozí si odmítají připustit, že ty
kadavery byly ještě před pár dny bytostmi se svými radostmi i bolestmi, sny,
touhami, chybami, nějak žili nebo se životem protloukali. Tupou zábavou mají
snahu přebít tuto skutečnost. Ne, není to to stejné jako rituální tanec na
truhle. Je to trapné a svědčí to o neschopnosti vnímat realitu… potom její
ovlivnění skrze magii musí být mnohdy sisyfovské.
Válka, nikoli vzdálená, je dostatečným důvodem
pro to, aby jedinec v sobě soucit objevil. Aby prohlídl iluze a přestal se
alibisticky tvářit, že pravda neexistuje. Jestliže tedy skutečně něco umí. Ve
válce je jedno, kdo je kdo, a co bylo předtím. Podstatné je eliminovat agresora
a motivovat jej k ústupu. Cokoli jiného počká…. Otázka priorit.
Ukrajina docela změnila můj přístup. Magie není
pro každého. Jejím základem je CHARAKTER. Bez něho to bude jen plácání se.
Další věci je chuť odvážit se a vstoupit. Obdobně to platí pro cokoli
esoterického. Nejsem demokrat, neb magie nemá s demokracií ničeho
společného. V běžném životě, u lidí kolem sebe mám tendence spíše působit
tak, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení, a spíše lidem pomohu. Svět je sám o
sobě příliš kruté místo. Každý
z nás se může rozhodnout, jak moc sobecky bude a v jakých oblastech
bude páchat opatrně dobro. V posledních létech se mi hodně věcí hezky
pohnulo, a ač občas na Univerzum nadávám, je to jen láskyplné škádlení. Těm
chytřejším to již došlo. Ale když jde do tuhého, tak nemám problém v tom,
co umím, přiložit ruku k dílu. Protože mohu, protože cítím k Univerzu
hezký dluh a mojí motivací je soucit s bytostmi trpícími napadením
agresora. Něco málo zmohu, něco málo zmůže zase někdo další, a když se ono
„něco málo zmohu“ povede hodně jedincům…., je to potom úplně něco jiného.
Komentáře