UKRAINA odráží i realitu na okultní scéně...

 

Válka na Ukrajině, zdá se, rozdělila českou společnost více než to, kdy zvládnul jakýkoliv český politik. A toto se nevyhnulo ani okultní scéně. Máme zde Fanatiky, u nichž lze předpokládat jepice na mozku a absolutní absenci jakéhokoli soucitu. Interakce s těmito lidmi je ztrátou času a v okultní sféře jich máme požehnaně. Esoterika, okultismus, kecy o magii, to takovéto typy láká. Jde o poměrně častý jev, takže se není čemu divit. Kromě toho, že je okultno láká, tak toho příliš v tomto směru nelze od nich očekávat.

Další skupina lidí má pocit, že je nezbytně nutné se vymezovat a nějak jím něco stojí na vedení a nejsou schopni soucitu z osobních důvodů. Může jít o nějakou zášť vůči systému, Západu, Ukrajině… a nevím čemu a možná se i škodolibě radují z toho, jak na tyto lidi došlo. Příčinou takové zášti je vlastní míra neúspěchu a jisté frustrace. Mají možná pocit, že se jím něčeho nedostává a příčinu vidí právě v systému. Ať již si to nazývají jakokkoli. Prozatím jím chybí hlubší vhled a přesně on je příčinou jejich pocitů. Protože s vhledem by porozuměli tomu, jak to, co nejde, pomocí magie ošéfovat.

V rámci této skupiny lze najít nemálo jedinců typu, proč bychom se dívali na škaredé obrázky z války, které nezabráníme. Jiní zase mají pocit, že válka jím hodně vzala, vlastně jím skočila do úsměvu, protože všude visí ukrajinské vlajky (sic! Jsme v Česku), Česko přeci ve válce není, co se to tady děje, proč je zde tolik Ukrajinců a kdo se postará o chudáky Čechy…..  Ukrajina je všude, dokonce i na mém blogu, kde nemívám ve zvyku řešit politiku (po válce snad již nebude událost, která by se jí vážností vyrovnala a mileráda tuto oblast nechám být), v mých skupinách o magii, kde výrazně omezuji projev určitých lidí, a díky kouskům některých nešťastníků s absencí sebekontroly, což jím nemám za zlé, kontroverzní provokace jsou mým parketem, jsem se rozhodla hodně věcí přehodnotit. Jistě, baví mně dostat oponenta do stavů, kdy na mně jedovatou slinou prská mezi řádky, protože jedovatá energie, kterou k mému benefitu pouští, má mnohem větší grády, než cokoli jiného. Jenomže to je dobrá zábava, ale nic vážného, na čem se dá stavět. Je fajn, že to jemňounce pořád teče, ač to daný jedinec poznat nemusí, neb mu chybí hlubší vhled. Ovšem když vůči tomu člověku necítím zášť, nemá to ten správný osobní smysl.     

Naštěstí jsem poznala lidi, napříč spektrem různých oblastí okultismu, pro něž slovo soucit není fráze. Absolutně rozumí tomu, že není naprosto přípustné tolerovat napadení jiného státu ze strany Ruska. Je to stejné jako tolerovat domácí násilí, a ještě říci, že si za to ta kráva může sama. Ano, problémy jsou a problémy se řeší… je potřeba si uvědomit, že i zde stran Minských dohod způsobovalo problémy i Rusko a ne malou mírou. Kdyby Ukrajina napadla Rusko, beru to opačně.

Pohled na mrtvá těla lidí žijících ve své zemi, zabitá cizí armádou je vskutku pro otrlé. Mnozí si odmítají připustit, že ty kadavery byly ještě před pár dny bytostmi se svými radostmi i bolestmi, sny, touhami, chybami, nějak žili nebo se životem protloukali. Tupou zábavou mají snahu přebít tuto skutečnost. Ne, není to to stejné jako rituální tanec na truhle. Je to trapné a svědčí to o neschopnosti vnímat realitu… potom její ovlivnění skrze magii musí být mnohdy sisyfovské.

Válka, nikoli vzdálená, je dostatečným důvodem pro to, aby jedinec v sobě soucit objevil. Aby prohlídl iluze a přestal se alibisticky tvářit, že pravda neexistuje. Jestliže tedy skutečně něco umí. Ve válce je jedno, kdo je kdo, a co bylo předtím. Podstatné je eliminovat agresora a motivovat jej k ústupu. Cokoli jiného počká…. Otázka priorit.

Ukrajina docela změnila můj přístup. Magie není pro každého. Jejím základem je CHARAKTER. Bez něho to bude jen plácání se. Další věci je chuť odvážit se a vstoupit. Obdobně to platí pro cokoli esoterického. Nejsem demokrat, neb magie nemá s demokracií ničeho společného. V běžném životě, u lidí kolem sebe mám tendence spíše působit tak, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení, a spíše lidem pomohu. Svět je sám o sobě příliš kruté místo.  Každý z nás se může rozhodnout, jak moc sobecky bude a v jakých oblastech bude páchat opatrně dobro. V posledních létech se mi hodně věcí hezky pohnulo, a ač občas na Univerzum nadávám, je to jen láskyplné škádlení. Těm chytřejším to již došlo. Ale když jde do tuhého, tak nemám problém v tom, co umím, přiložit ruku k dílu. Protože mohu, protože cítím k Univerzu hezký dluh a mojí motivací je soucit s bytostmi trpícími napadením agresora. Něco málo zmohu, něco málo zmůže zase někdo další, a když se ono „něco málo zmohu“ povede hodně jedincům…., je to potom úplně něco jiného.

Sama za sebe vnímám změny ve svém přístupu, neb jsem se naučila uvědomovat si spoustu věcí. Popravdě čeká mně ještě hodně práce a čekalo by i bez Ukrajiny. A velmi dobře si rozmyšlím, s kým chci trávit svůj čas. Ať již reálně anebo i online.