Každý někdy nějak začínal a pokračoval a pracoval s různými entitami. Já měla jedno velmi aktivní období práce s Prastarými, ale tak nějak po svém, mysticky. Protože mně začaly lákat nové a jiné věci, zkoušet si něco jinak a více pracovat i sama se sebou, na tuto větev mi nezbýval čas. Jenomže, jak se říká, všeho do času.
Adorace, což je asi nejvíce rozšířená praxe ohledně Prastarých, mi nikdy příliš nešly, ani mi nesedělo pověsit je na strom. Považuji tyto entity (Azathoth, Yog-Sothoth, Cuthulu...) za příliš odlišné od jiných entit majících hodně humanoidních prvků. Jsou naprosto jiní, nepoznatelní a děsiví právě v tom, jak nezapadají do obrazce dobrých či zlých entit. Nesrovnatelní s anděly ani démony. Něco natolik jiného, připomínající kooperující mnohobuněčný organismus, že lidé jejich energie vyjádřili jako chapadla chobotnice. Nikoli, nejde o mořského netvora. Jaksi by se do moře celý nevešel.
Jsou natolik velcí, že jen stěží je lze popsat v nějaké celistvosti. A dávají prostor pro kreativitu
a fantazii. Odrážejí tvary, které člověk očekává, takže nejlepší je neočekávat nic.
Cílem tohoto příspěvku není popisovat tyto entity či je nějak zařazovat, protože to, co je charakterizuje, nelze popsat slovy řeči lidské. Také nechci bránit čtenáři v jeho vlastním poznávání, i kdyby měl dospět k závěru, že se bojí a raději provede banishing povolávaje na obranu šiky sefirotických légií ve snaze najít azyl uprostřed Metatronovy kostky. (Toto cvičení doporučuji, skvěle rozvíjí imaginaci.) Spíše chci navodit atmosféru aplikované mystiky. To je pro změnu něco, co mi s těmito entitami docela jde.
Každý z nás musí zvládat spoustu věcí denně, možná navečer je unaven, neschopen čehokoli dalšího, natož ponoření se do slov Mr. Lovecrafta. Těch povinností, různých emocí ubírajících energií, potíží a dobrých předsevzetí věnovat se magii, jen nezbývá čas... To vše den za dnem člověka ubíjí, vtahuje jej do různých vleků mezilidských emocí, nedejbože do osobního prožívání politiky. Jestli někdo očekává, že povolá některou z těchto entit, a ona přijde, pochopí jeho příkaz a vyřeší jeho konkrétní potíže, obvykle "diagnostikované" v emočním rozpoložení vylučujícím jakýkoli náhled natož nadhled, bude zklamaný. Dá s říci jenom tolik. Oni přijdou a jsou schopní spustit řetězec natolik chaotických události, že člověk drhne čelem v Abyssu jedna radost. To aby pochopil, že tento poněkud mocenský a zaujatý přístup zde není na místě. Azathoth není čokl, by poslušně aportoval. Jestli čtenář touto zkušeností prošel či prochází, zřejmě je nutná pro jeho další osobní vývoj.
Aplikovaná mystika zde přichází právě v tom, že meditace s nimi (nemyslím všemi najednou) umí člověka oprostit od lidských strastí, emocí, potíží a až se člověk vzpamatuje a nebude na této energii jen tak nazdařbůh ujíždět, dostane se mu pohledu nad vším tím balastem, emocemi, energiemi namotanými odjinud či kanály, které energii z člověka spolehlivě odčerpávají. Pozná něco, co možná bude působit dojmem místa, ale jde o živou hmotu, kde najednou uvidí sebe jinak. Bez iluzí, sebelítosti či opojení z rausche. Po návratu do běžné reality pochopí, že není jenom běžná realita a také, že není nutné nechat se vtáhnout zpět do všeho toho. Nemyslím tím stav, když člověk vším praští a odejde do hor hledat své ztracené já, ale kdy bez problémů zvládá to, co je potřeba vykonat, protože jeho přístup je jiný. Vše to, co mu bránilo vidět nezaujatě zmrzlo a je minulostí. Jistě, ono časem se toho změní více, ale jde o pozvolný proces, kdy jedno přirozeně navazuje na druhé... nakonec jako Jejich struktury.
Bylo by velkou škodou pracovat s těmito entitami a nenechat se vtáhnout do jejich nelidského klidu. Nebrouzdat strukturami pohlcující všechny ty naše podivné emoce, nechat se oprostit od lpění a najít místo pro inspiraci. V poklidné meditaci obklopit se strukturou entity tak velkou, že pouze její část lze mít v zorném poli a ponořit se do energie, která nese sebou odlišný pohled. Nechť pocit vkrádajícího se náznaku strachu je pouze mírou určující, kdy je dobré přestat, neb člověk není zvyklý. Je možné nic nedělat a nechat vše samo plynout, také je možné třeba pro pocit sebekontroly navázat postupně nějaká energická cvičení s vnímáním entity, pokud jóga, ideální pro nácvik Jin-Jógy. Ale ani dynamické pohyby nejsou vyloučeny, když již člověk ten stav umí udržet.
Každému z nás sedí něco jiného a mnozí z nás se věnují více směrům. Tento pro mně představuje rychlé zklidnění situace, vnuknutí či inspirace a rozvíjení imaginace a citlivosti vůči energiím obecně. S čistou hlavou lze vždy udělat něco. Praxe naučí člověka vystihnout i ten správný okamžik.
Komentáře