ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Proud... Burácí ticho,  slyšíš? Mám věřit, že pouze sníš a přítomnost je Tobě na hony vzdálená? Hodně z nás něco chce, někteří z nás umí snít a je i hrstka takových , kteří se odváží na své sny sáhnout, dostat je do hmoty. Jistě, jsou i  sny, co se velice hezky sní, posunou člověka nesmírně dalece, prolínají se jeho životem v nevědomí hlubokého spánku, jako útržky, jež si člověk okouzlen velice rád přehraje znovu, vybavují se nečekaně, naběhávají automaticky v denním snění a umí být nesmírně hmotné při technikách práce ve změněném stavu vědomí. Takový sen je osudovým, vtrhne člověku do spánku a postupně všude..., aniž by byl očekáván. Najednou je a kdo nepodlehne strachu, neuteče, nepřebije jej racionálními argumenty, nalezne ohromný zdroj inspirace, energie a sám díky tomu mění nejenom sebe, ale i podmínky vnějšího světa. Slovo "nemožné" vymizí jako takové z aktivního slovníku člověka, zůstává pouze ve variantě "zatím nemožné". A sen se váže do živ...

Spojení snového a mundánního je možné pouze skrze imaginálno.  Tam najde se cesta k tomu, by člověk adaptoval se, upustil od nutnosti pohledu rácia, které neumí uchopit to a klade překážky. Cesta pro ty, co nechtějí žít dvojím životem, tam a zde, ani dělat kompromisy, kdy budou ustupovat od svého, neb si ani neumí představit, že by nepodléhali jakékoli autoritě, nutnosti, nezbytnosti, nebyli hračkou v rukách osudu... Kdo připraven je, Strážce prahu pustí jej dál..., odváží-li se vykročit do neznáma bez opory racionálních argumentů. A jeho pohled na to, co je možné a co nemožné, stane se jiným.