K objektivnímu srovnání by to přeci jen chtělo člověka, který zažil více životních partnerů, ať již paralelně nebo postupně.
Mé vztahy, ty, které přetrvaly, ale především ty, které odvál čas, mne naučily jinému přístupu. A také mnohému o mně samotné. Vejít do jakéhokoli vztahu s kýmkoli znamená vzdát se svobody v jistém smyslu, neb ten druhý nám bude ukazovat svět jinými očima. Jistě, neznamená to automaticky jeho pohled přijmout, nicméně pramení-li z autentického prožitku, v něčem naše nazírání na svět ovlivní. Třeba již jenom proto, abychom se vypořádali s něčím, co v nás vyvolává nesouhlas... Mi samotné zlomily se vztahy přátelské, když jsem se s tím kontroverzním mezi námi zabývala více. Stejně tak dopadly i ty, když naopak někdo to kontroverzní pro mne vytahoval a vytahoval. Je totiž nelidské o tomto vydržet mlčet a nehodit to po tom druhém tak, že jej to skutečně zasáhne.
Až přejde euforie z přesné mušky, často člověk zjistí, že již nemá do koho se strefovat. Někdo tyto praktiky přestane pěstovat docela, jiný jen nalezne si jinou oběť. Nejvíce tragikomicky působí ten, kdo se do osoby bývalého přítele strefuje nadále, což při větším nasazení vede k žití jeho fiktivního života. Jak zjistila jsem, stát se nezapomenutelným "archetypem", až tolik těžké není. Stačí to jen vydržet a neprojevovat obdiv, zejména, je-li očekáván. To se konečně dovíte, že váš protějšek umí na vás objevit nejednu chybu, jen aby si dokázal, že tak bídná persona (jako vy) není s to jeho genialitu pochopit.
Nicméně čím to je, že nám najednou začne někdo, koho jsme měli docela rádi, překážet? Reakce tolik lidská, až z toho mrazí. Ať chceme nebo ne, tento jev neodráží jen mrzkou povahu překážejícího jedince, což napadne každého ihned, ale především poukazuje na naše slabé stránky. Velice nepříjemné je, když protějšek bortí ideály a přináší skrze vztah dotek nepříliš příjemné reality. Horší, povedlo-li se narazit na vlastní slabinu, na situaci, kdy "osud" skrze tu osobu, jíž jste se rozhodli pojmout za přítele, vám drze nacpal vaše vlastní slova a prohlášení do chřtánu. A slova stala se jen prázdnými hesly... Hodně lidi ješitně místo vztahu zachraňuje vyčpělá dogmata a předsevzetí.
Domnívám se, že smysl má pouze přístup - brát vztahy jako obohacení života. Příležitost vzít lidi takové, jací jsou. S jejich slabinami a při jejích poznávání nezapomínat na přednosti... V opačném případě je docela dobře možné, že se bude člověk dostávat do obdobných či stejných situací, jen s jinou tváří tam naproti.
Komentáře