Úvaha vycházející z nejenom mých zkušeností s mělčinou, od které je potřeba si držet veliký odstup, neb nedá se vytáhnout toho, kdo v plytkosti si libuje. Jen ať si tam zůstane a dál se srovnává s jinými, nechá se ovládat tím, co kdo o něm říká..., ať mu do života zasahuje kde jaká čakra bába a zejména krutý osud, jež je alfou a omegou...Pozn. Archetyp přísavky je popsán obecně, nejde o popis konkrétní osoby a jakákoli podobnost je čistě náhodná.
Příliš často slyším z úst některých jedinců, je potřeba si pomáhat. Tím zejména myslí pomoc ostatních vůči sobě, a pokud možno za nic, protože oni jsou přeci bezbranní, nejsou tolik odvážní ani silní, a kde kdo si na ně dovoluje, jen aby jím ztrpčoval jejich již tak bídný život. Umí každého vhodného kandidáta na nezištnou pomoc zahltit detaily svého nešťastného osudu lemovaného sérií protivenství, kdy i to, co jím ještě fungovalo, spadlo. Jistě, každý z nás se může dostat do situace těžce řešitelné, jenomže i po době zoufání si, člověk přijde na to, že zůstane-li svým, zmůže hodně a postupem času se karta otočí. Čím více a déle na sobě pracuje, tím stabilnější má kolem sebe struktury.
Ne tak bezbranný tragéd, který i tu nejvíce banální informaci sděluje hlasem lezoucím na nervy svojí ufňukaností. Má pocit, že jiní jsou zde od toho, aby mu pomohli a starali se o něj. Nedejbože, když se taková fňukna do někoho zahledí, to z jejího vyprávění lze lehce nabýt dojmu, že existence dozahleděného se dává smysl, pouze uspokojuje-li její potřeby. Nešťastník má často smysl pro osudovost a umí navodit stav, kdy to vypadá, jak moc není osudově spjatý... Osudově spjatý umí být prakticky s kýmkoli a esotericky laděný ubekánek má i dobrou story skrze minulé životy. Dobrá recese, terapie, odreagování, pokus o náhled z jiného úhlu, alespoň zpočátku se to tak jeví. Jenomže ufňukanec toto bere velice vážně a doslova...
Právě svým přístupem a neskutečně stoupajícími nároky své známé, kamarády a přátelé postupně odrovná. Požaduje totiž, aby oni nějak spojili svůj život s jeho a libovali si s ním v jeho trpkém osudu. Jistě, někdy vzpomene tento tragéd života i nějaký úspěch, obvykle banalitu. Je to marné, v jeho životě nelze najít světlý bod, a pokud ano, jen proto, aby později byl vyvážen trpkým zklamáním, majícím nesmírně tragické následky.
Být poctěn důvěrou takového kňourajícího jedince je za trest. Zahltí "přítele" neskutečnými detaily ze svého života, jakákoli banalita má osudový význam a neustále má z něčeho strach, obavy, často potřebuje prášky na uklidnění nervů. Vyvede jej z míry sebemenší drobnost a ihned bouchá.
Pesimistické ladění v určité míře může postihnout každého, stačí, seběhnou-li se špatné okolnosti najednou..., jenomže u psychicky jinak zdravého jedince jde pouze o přechodný stav. Jistě, hodně lidí si stěžuje svým přátelům, ale má to míru. To, o čem píši, je právě velice dlouze trvající stav, když osud nenadělí tomuto jedinci (zde je možná a často bývá varianta v obou pohlavích) to, co on sám by si přál. A neví, jak se toho domoci. Sám sílu nemá, proto obtěžuje kde koho. Tito lidé, sklouznou-li do vod esoterických, milují karetní výklady (má poslední známa tohoto ražení má 3 stabilní kartářky a musela se smířit s tím, že nebudu 4.), astrologické rozbory, věštění z kdečeho. Právě tímto se pokouší zbavit svých nikdy nekončících obav, potvrdit si, zda situaci vnímá správně. Jistě, lidé právě kvůli tomu navštěvují kartáře, astrology apod, ale normální jedinec toto nepotřebuje denně :) ani týdně...). Přese vše, sebe považují za ty nejdokonalejší, pouze ostatní jím nerozumí a neumí docenit štěstí, které jím jejich přítomnost přináší.
Jednu věc jím upřít nejde, velice zdatnou manipulaci, zejména co do vyvolání účasti se svým neštěstím. Nepomůže vám ani obrana typu, co strašného mne postihlo, neb takový jedinec vám velice rychle objasní, jak je vaše neštěstí nicotné ve vztahu k němu. Mnozí velice rádi operují s tím, již brzo tady nebudu, bůh si mne vezme, vypadám tak dobře, protože jsem před smrtí... Kdo žije v tomto dlouho, universum mu jeho vyslovená přání skutečně splní, aby si mohl libovat ve svém krutém osudu. Vše kolem nich je jako na bojišti a oni jen lepí jednu díru za druhou, ač za chvíli se na stejném místě objeví díra ještě větší. Běda, pousměje-li se člověk jejich bídě, to bývá zahnut výčitkami bez konce... Strašně milují vracet se k jakékoli křivdě. Velkorysost neznají, jen ostatní k nim by velkorysými být měli.
Když již se stane, že se člověk s takovým jedincem zaplete, je potřeba velkého odstupu a nevázat jej do svého života. Povedlo-li se takové přísavce přisát, rychle s pijavicí pryč, neb ona zdánlivě bezbranná osůbka umí odčerpat energií způsobem, při kterém by i hrabě Drácula bledl závistí. Při odpojování se je potřeba počítat s výčitkami všeho druhu, včetně argumentů, jak by člověk bez takového ukňourance nic nezmohl, někteří tohoto druhu umí i vyhrožovat. Jenomže bez takové zátěže si člověk může leda polepšit :)
Je téměř jisté, že i po přerušení kontaktu, taková přísavka si dál na člověka činí nároky. To se projevuje dle temperamentu a povahy různě. Někdo jenom pomlouvá, dehonestuje, jiný k tomuto přidá i obavy z možného prokletí, magického útoku, může se stát, že si najde sobě podobné a div s nimi proti vám nevytvoří společenství.
Co se dá dělat, parazit byl zvyklý na pozornost, a když se mu jí nedostává, udělá pro to, aby ji měl, opravdu hodně. Někteří jsou natolik vytrvalí, že i bez vaší účasti, žijí nadále váš fiktivní život, to zjistit po létech, je docela legrace :) Nicméně není to neštěstí, když má člověk najednou příliv energie ze zdroje nenadálého, pozitivní-negativní, je pouze iluze...
Přesto ono odtržení je nádherná věc, protože tak člověk nemrhá energii na někoho, kdo chce jen brát a o dávaní pouze řeči vede...
Komentáře