Venuše v Raku... Milá a něžná ... tak působí na první dojem. Pozice, v níž člověku moc toho nevadí. Naopak je připraven přijímat i dávat v harmonii se sebou samým i svým protějškem. Láska bývá slepá, je-li pojímaná příliš jednostranně. Jde spíše o její procítění a přijetí protějšku ... . Všech stránek sebe, partnera i vztahu. Projekce duality skrze emoce.
Jedná se o kartu ryze pasivní ..., procítění emocí... . Nalezení cesty pro to, co k člověku patří. Propletení dvou dualit do rovnováhy. Zde individualita veliký význam má, nejde o splynutí dvou duší mimo ni. Umění přijmout nejenom protějšek, ale i sám sebe ... . Ne - závislost na jiném, láska pod vůli, láska, která vůli nesvazuje, naopak, existuje v souladu s ní. Ty ryby tam jsou propletené v dobrovolný svazek. Není povinnosti zde lásku demonstrovat, prokazovat, je potřeba ji pojmout emocionálně se vším příjemným, ale i nepříjemným.
Poklidné vody, bez proudu, jen ve fontáně - v soukromí, cirkulují. Pod tou vodou je bahno, živná půda pro lásku. Je v něm vše, i právě to nepříjemné, ovšem bez temné stránky lásky by ta světlá nikdy nevynikla. Málokdy a málokdo umí si prožít pasivní stránku lásky, emoci samou o sobě, vnímat ji, najít odvahu nechat se jí unášet. Vědění postrádající rácio. Projekce vlastní vůle skrze emoce. Lásku vyživuje v tom bahně vše, i konflikty, emoce, ... co postupně posbíralo se, aby bylo pozměněno v procesu hnití a vytvořilo substrát pro lotos, z něhož vyrůstá další, a voda z něj cirkuluje do spodního a následně do připravených pohárů. Nejsou zde figury, pouze symbolika prožitku emocí sama o sobě.
Prvotním projevem Vůle, je slovo, tak říká Crowley a také upozorňuje, že delfín je symbolek královského umění alchymie, kdy ženský a mužský princip je v harmonii.
Pramen z lásky cestu si sám najde, je na tazateli, zda unese i s tím spojený stín. Pod hladinou tak klidnou číhá zkouška trpělivosti a odvahy, sebedůvěra nabytá v Esu pohárů, zde zúročí se. Jen neupadnout do smutku a rezignace ..., neb jak zdůrazňuji, karta toto pasivní je. Vstoupit do karty znamená zažít, jak láska (ale i její stín) člověkem prochází. Naučit se vyčkat, ať samo přijde, to co má být. V takovém procesu nelze neuvědomit si sám sebe, vždyť onen protějšek člověku odraz sama sebe přináší.
Jen tak dosáhnout lze propojení bez odlišnosti různých světů či přístupů. Již nebude duality v protikladu, leč spřízněnost stane se vším. Ne jedno, ale dva v jednotě... Kdo nezažil neuvěří.
Jedná se o kartu ryze pasivní ..., procítění emocí... . Nalezení cesty pro to, co k člověku patří. Propletení dvou dualit do rovnováhy. Zde individualita veliký význam má, nejde o splynutí dvou duší mimo ni. Umění přijmout nejenom protějšek, ale i sám sebe ... . Ne - závislost na jiném, láska pod vůli, láska, která vůli nesvazuje, naopak, existuje v souladu s ní. Ty ryby tam jsou propletené v dobrovolný svazek. Není povinnosti zde lásku demonstrovat, prokazovat, je potřeba ji pojmout emocionálně se vším příjemným, ale i nepříjemným.
Poklidné vody, bez proudu, jen ve fontáně - v soukromí, cirkulují. Pod tou vodou je bahno, živná půda pro lásku. Je v něm vše, i právě to nepříjemné, ovšem bez temné stránky lásky by ta světlá nikdy nevynikla. Málokdy a málokdo umí si prožít pasivní stránku lásky, emoci samou o sobě, vnímat ji, najít odvahu nechat se jí unášet. Vědění postrádající rácio. Projekce vlastní vůle skrze emoce. Lásku vyživuje v tom bahně vše, i konflikty, emoce, ... co postupně posbíralo se, aby bylo pozměněno v procesu hnití a vytvořilo substrát pro lotos, z něhož vyrůstá další, a voda z něj cirkuluje do spodního a následně do připravených pohárů. Nejsou zde figury, pouze symbolika prožitku emocí sama o sobě.
Prvotním projevem Vůle, je slovo, tak říká Crowley a také upozorňuje, že delfín je symbolek královského umění alchymie, kdy ženský a mužský princip je v harmonii.
Pramen z lásky cestu si sám najde, je na tazateli, zda unese i s tím spojený stín. Pod hladinou tak klidnou číhá zkouška trpělivosti a odvahy, sebedůvěra nabytá v Esu pohárů, zde zúročí se. Jen neupadnout do smutku a rezignace ..., neb jak zdůrazňuji, karta toto pasivní je. Vstoupit do karty znamená zažít, jak láska (ale i její stín) člověkem prochází. Naučit se vyčkat, ať samo přijde, to co má být. V takovém procesu nelze neuvědomit si sám sebe, vždyť onen protějšek člověku odraz sama sebe přináší.
Jen tak dosáhnout lze propojení bez odlišnosti různých světů či přístupů. Již nebude duality v protikladu, leč spřízněnost stane se vším. Ne jedno, ale dva v jednotě... Kdo nezažil neuvěří.
Hvězda Setha, přání umělecky se realizovat, nebýt mimo.
Láska pronikla do všeho, co člověk dělá. Je tím myšlena láska nesobecká, bez nucení a nutosti cokoli prokazovat. Je potřeba vdechnout lásku všemu, co člověk podniká.
Pouze pocity nechat proudit, být v jejich víru a užívat si je.
jsou pocity, které samy musí se vyjevit a tlačením na to, aby se vyjevily je spíše člověk zabíjí.
Je potřeba nenechat se strhnout do ničivé vášně, která požaduje a musí být stůj co stůj.
Důležitým aspektem Lásky je svoboda. Ačkoli milujeme a cítime se být velmi propojení s tím druhým, jsme tady a žijeme jen sami za sebe. Proto je potřeba toho druhého nechat, aby také sám si ty pocity zažil, aby sám uměl cítit to stejné. I kdyby jen na okamžik, který z jiného pohledu věčností může být.
Komentáře