ADJUSTMENT (o magii s Maat)

Stalo se snad všeobecnou módou nadávat na lidi jako na celek. Mám jisté pochopení pro příslušníky žehrající na vlastní druh. Ovšem je to tak trochu jako když zloděj křičí, chyťte zloděje. Lidé jsou, jací jsou. Většina ovládaná primitivními pudy se sklony k nadměrnému projevu emocí, kdykoli k tomu dostanou příležitost, což si vytrvale odmítají sami sobě přiznat. Vždyť odrazy duší v Makuth nabývají vskutku groteskní podoby! Mívám skony spíše brát lidí takové, jací jsou, a fascinuje mne, že u každého jsou trochu jinak namíchané vlastnosti. Nejde mi o to, zda špatné nebo dobré, jako spíše o míru schopnosti toho kterého jedince využít je v pravou chvíli ke svému prospěchu. Rozumím i tomu, že hodně, možná většina z nich si zaslouží pojmenování lůza. Jenomže i v této kategorii lze najít někdy výjimečný čin, při němž se pozorovateli zastaví dech, na chvíli tak uvěří v existenci lidství a přijde mu, že lidstvo jako takové má budoucnost. Zde pozo...

Také jsem snad ještě před rokem někdy sklouzávala k závěrům, že magie jest něčím, co pořádně umí zkomplikovat život a člověk s tím moc nenadělá. Snad nejlépe toto vystihuje přímo geniální citát Noiry: ‎"Magie - věda a umění o tom, kterak si zkomplikovat život běžně nedostupnými prostředky."   Dá se řící přímo typická vlastnost pro magii.   Ovšem, přesně takto by to být nemělo. Komplikace života v důsledku magie, magické operace, práce s jistými energiemi, inteligencemi, archetypy...  je typickým ukazatelem skutečnosti, že něco není v pořádku. Varování, takto rozhodně ne.  Byla jsem svědkem i přímým účastníkem několikati kolizí. Nahlíženo na ně s odstupem, mají jednoho společného jmenovatele - Kompromis mezi pravou vůli a okolnostmi zpravidla pravé vůli bránicí. Ovšem pouze zdánlivě, jelikož pravou vůli, nelze zastavit, lze jen jednat v rozporu s ní. Je jedno zda pod vlivem jiné osoby (např. klient, jemuž se magik snaží pomoc) nebo nedostatku odvahy vlastní ...

Ačkoli se v textu zmiňuji o tom, že něco obdobného zažívají i někteří mí přátelé, v konkrétnostech se jedná o popis mých vlastních „zážitků“ a pocitů během nich. Je potřeba pamatovat, že každý člověk bude určité věci vnímat trochu jinak, po svém, v jazyce, který on sám umí nejlépe dekódovat. Jednou se mi možná povede napsat se souhlasem určitých osob, jak vnímají různí lidé tu stejnou věc, ale zde toto nepopisuji.     Podivný čas, kdy se lámou sféry, noc ustupuje ránu… Nelze říci přesnou minutu, natož vteřinu, někdy kolem 4 hodiny ranní. Také by bylo zavádějící tvrdit, že se jedná o hodinu ve smyslu 60 minut. V této době je poměrně pravděpodobné, že se člověk dostane mentálně někam jinam, zachytí informace od Jinud. Nejsem první, kdo s tímto přichází. Zaslechla jsem o Hodině Vlků poprvé u lidí zabývajících se esoterikou, podávající ji jako vypozorovanou pravdu. Někteří kvůli této hodině hodně brzo vstávají, jen aby nepropásli důleži...

Barbaru Moore znám coby spoluautorku k Marchettiho Gilded tarotu, což bezesporu poznamenalo i tuto sadu, která je mutací Rider Waita. Z mého pohledu podobný Gilded tarotu, jakoby někdo postavám strhl karnevalové masky a zasadil je do romantického Gothic ladění. Nic příliš vampýrského, ponechávající na fantazii vykladače, aby si "evokoval" konkrétní či nekonkrétní bytosti.  Můj pocit: tajemno  zavánějící jistou laciností, lákavé pochmurno. Po estetické stránce jemný kýč, ale to je u většiny moderních sad. Jinak poměrně vydařená záležitost. Technické zpracování není špatné, karty jsou vytištěny na tvrdém papíře, jehož obrysy lemuje zlatý potisk. Možná proto držely hodně pohromadě a byl trochu problém je oddělit.  Závěr: sběratelsky se může jednat o zajímavou věc, jinak pocitová záležitost, pro každého, kdo má rád pochmurno a temnotu. Pokud jde o symboliku je značně ošizená a má blíže ke Gided tarotu, než-li klasice.  Omlouvám se, že nejdu více do hloubky. O...