Zvláštní věta, ale tak nějak se dají parafrázovat slova, které mi s odstupem jednoho roku řekli dva absolutně rozdílní lidé, k nimž mám velmi specifický vztah. Podstatou byla nabídka podívat se do tarotu na cokoli, co mně o nich zajímá. Lákavá možnost v podstatě udělat jakýkoli výklad na cokoli, něco jako podrobný rozbor (neboli pitva) osobnosti, aniž by člověk trpěl etickými otázkami, jelikož byl vysloven dobrovolný souhlas. Možná jsem srab, ale nikdy jsem to neudělala. Přesto po vyslovení v obou případech tak podobných slov bylo cítit ve vzduchu něco, čemu se říká síla okamžiku. Nejdříve v obou případech se mně zmocnilo něco jako pokušení to udělat a zřejmě ovlivněná Asimovem jsem si velmi živě představila, kterak prostřednictvím karet probírám jednotlivé vrstvy mysle a otřásla jsem se s pocitem špiona, který se hrabe v zákoutích, prodírá se pavučinami, nachází kostlivce. A potom jsem viděla sebe, jak po takové pitvě s těmi lidmi mluvím, jak v jejich slovech nacházím přízraky ...
blog zabývající se magií, tarotem, astrologií, runami s důrazem na věci odpraktikované