Jestliže praktikujeme severskou magii, nevyhneme se studiu původních pramenů, z nichž je podstatná část přeložená do češtiny a postupem času se překládají i ságy doposud nepřeložené. Popravdě tyto věci mám ve své knihovně, pracuji s nimi a nepůjčuji je. Mají stejný význam jako magické grimoires. Je důležité mít možnost si v nich číst, ověřit soulad svého nápadu s původními prameny či si jenom uvědomovat různé souvislosti. V tomto příspěvku se pokusím objasnit, proč, ačkoli nejste knihomol a nemáte ambice na poli historie či literatury, je vhodné tyto věci mít a číst je. Pochopitelně postupně. Výhodou je, že v této době opětovně vycházejí. Především jakákoli magie, jestliže má být dlouhodobě funkční, vyžaduje kulturní kontext. Samozřejmě, kulturní kontext má i moderna, pouze její zdroje budou trochu jiné. Jestliže s něčím máme magicky pracovat vlastní kreativitu rozvineme mnohem účelněji s poznáním zdrojů, které o ni píši. Mnohem větší dobrodružství je hledat a nalézat souvislosti,
Jistě, mluvím o Saturnovi a Jupiterovi. Mám snahu čtenáři, který je zvyklý na moderní astrologii přiblížit tu starou. Když začnu standartně, čím se tyto staré věci studovat začínají, utečete mi, protože tam bude hodně neznámého, něčeho úplně jiného a vůbec budete mít pocit jako já napoprvé, když jsem zavřela učebnici s tím, že kdo by chtěl zkoumat starou veteš. Nu, a od tohoto postoje znechucení, proč mám řešit, jak se ta která mrcha (planeta) cítí, tam kde právě v našem horoskopu je, když v moderní astrologii toho tolik nemusíme nadělat a ještě si čteme zábavné texty, mající tendence nám otevírat oči. Zatímco tady je potřeba si pamatovat úplně něco jiného. Jak jsem se dostala k tomu, že najednou to není stará veteš, a naopak mě to baví? Jednalo se o proces. Pomohli mi v tom dvě jména: Zoller a Hand. Handa známe z překladu tranzitní astrologie, jistě nadchnul mě Marcus Jehle, ale svět Handa je mi bližším. Hand představuje dobrou volbu, jestliže chceme překlenout tradici do současnosti,