Zklamáním je karta nazvaná v Thothově tarotu. "Triumf hmoty nad duchem" (Kniha Thothova) je vyjádřen převráceným pentagramem. Vyprahlá poušť ..., vše vysušeno pomalu vadne a hyne. Na povrchu nachází se spíše jen prach na skořápce zbylé po blátu, vodu samotnou je potřeba hledat hlouběji. "Původní city ztratily své kouzlo krásy" (Wasserman). Příliš mnoho ohně, aby mohla voda zůstat nezměněná ... je mrvou, nikoli živou vodou, v hlubinách."Pocit znepokojení právě ve chvíli, kdy je nejméně očekáván, totiž v době poklidu." (Kniha Thothova) Onen nečekaný zvrat se mi v mých výkladech vždy potvrdil, situace až nadmíru překvapivá. Tazatel zažívá pocit vnitřní pustiny, prázdnoty, neb vše, co bylo do té doby jasné, dané, na co se mohl spoléhat, najednou aktem běsu ničícího Marta podporovaného Štírem, jenž dobře ví kdy a jak zasáhnout to nejvíce citlivé místo, jednoduše zmizelo. Bez varování nastal náhlý zvrat. Nespokojí-li se tazatel s prvním náporem veskrze nepříjemných pocitů, zjistí, že zradily jej vlastní očekávání a důvěra, kterou vkládal do něčeho či někoho. Způsobem a za okolností nesmírně bolestivých. Možná je i zrada ... a nedá se k ní cokoli říci ... , vše tak zbytečné je. Jeho touhy, ambice ... jsou v momentě pošlapány a on zaskočen stojí před situací, jíž zvrátit už nelze. Jakoby to vše doposud byla jen ohromná lež.
Mám zkušenost, že člověku taková situace ukáže, jak nesmyslné byly jeho dosavadní snahy. Dost možná, to vše krásné předtím pramenilo z jeho sebeklamu, může jít o nedostatek zkušenosti a jistou naivitu v jeho přístupu, neb druhá strana na něco z toho mezi nimi jistě od počátku nahlížela jinak, jen nemusela to vždy jednoznačně projevit. K jeho vlastním chybám se přidaly protivenství zvenčí. Reakcí zde nutně nemusí být utápění se v žalu, ... spíše trpká bilance.
Podrobí-li tazatel zkoumání i svůj podíl na vzniklé situaci, uvidí například, jak sám dal přednost rozumu před intuicí. Třeba ignoroval varovné signály, jímž zpětně porozuměl až teď (v lepším případě). Kartu lze zvládnout, když si člověk uvědomí, že to, co se stalo, je důsledkem něčeho, co existovalo již předtím, jen teď to vyšlo najevo. Není lepší toto vědět, než-li žít ve vzdušném zámku?
Ve velice podobné atmosféře se nesou i karty v Rider-Waite tarotu a jím ovlivněných sadách.V pochmurné krajině stojí figura zahalená černým pláštěm buď zády nebo bokem, do tváře mnohdy zakryté kapucí jí vidět není. Kolem ní poháry jsou prázdné, část z nich se právě rozlila a voda vsakuje do země. Některé sady mají rozbité skleněné poháry. Na první pohled působí karta tíživým smutkem, ovšem ta postava je ponořená sama do sebe, nekomunikuje nikterak s okolím. Právě v tomto stavu se lze s celou situaci vypořádat, neb jakékoli zklamání bývá důsledkem nenaplnění představ, které si člověk vytvořil o něčem.
Karta rozhodně nenabádá k sebelítosti, zatvrzelosti ani poryvům smutku a ani k následné zatrpklosti, uraženosti apod ... . Celá situace má ukázat, kde a v čem tkví problém. Lze považovat jedině za štěstí, že problém vylezl najevo. Řešení se nabízí pouze jediné. Tazatel nezmění situaci, ani ty druhé. Ovšem může změnit svůj vlastní přístup právě tím, jak sám zhodnotí své vlastní naděje a očekávání. Pouze takto bude moci postavit se zejména k sobě samotnému jinak, a tím se postupně postaví jinak i k věcem a lidem kolem.
Komentáře