31.1.17

Předehra ke strategii zatraceného



Možná s menším rizikem představuji čtenáři něco jinak situačního. Jde o reakci na jistou formu negace, která postihne člověka, když tendenčně si prožité manipuluje tak, jak potřebuje, když nejedná ani tak pro své nitro, ale pro to, co by tomu řekli lidi... nebo co by tomu řekl/řekla... Jedná se o inspiraci magickou. 

Tedy přejděme k věci:

Snad nemyslíš si, že se dá něco získat pro sebe, mít důvěru, rozjet to a potom zmizet, jakože se nikdy nic nestalo. Vždy něco zůstane... něco, co nechce odejít do zapomenuta, něco, co prosadí své místo na Slunci a nezeptá se, zda to takto chceš... Bude existovat po svém, bez tebe jako bez příslovečné koule na noze...

Velice sugestivní... a působivé, být svědkem slyšení, kdy něco promlouvá... v podstatě k sobě. Neb možnost úniku je pouze iluzorní... i program, který odinstalujete zůstane zapsán tam někde v útrobách hloubkové paměti...

Ať již utíkaje či stavěje se na odpor, jsou záležitostí přesahující dimenzi běžného, pravdy, které doběhnou každého pochybovače o existenci pravdy vůbec. Jsou záležitostí přesahující šibenici má dáti - dal, účty, které nelze srovnat, jak někdo představoval by si.

Zvláštní iniciaci projít vyžaduje dotknout se božského tak, aby se pouze nerozplynulo po doteku, ale umělo se stabilněji fixovat. Šťastná hvězda umí předvést se ve světle nejlepším, jenomže potom nastává fáze, kdy nutné je překonání tabu, a to každý má postaveno jinak.

Nic není nastaveno pouze na čerpání výhod bez toho, aby pro to člověk něco udělal. Ono něco rozhoduje o tom, zda k iniciaci došlo či nikoli. Kdo projde, jeho cesta pokračuje dál. Kdo ne, odkloní se postupně a šetrně od výjimečného k běžnému. Nemusí nastat nic dramatického, postačí, když pomine platnost doložky exklusivních výhod a dojde k návratu do průměrného s invencí po záruce...

Nejde o to, že by něco zaniklo, jde o to, že něco může přesunout se jinam... nepoutáno omezeními popsatelné mentality...
 

Žádné komentáře: