14.8.16

o nebytí...






























Jsou věci, o kterých se dá psát, až jsou odžity, zpracovány a je jím porozuměno. Tedy po několikati létech. Důvod je prostý, člověk byl neočekávaně drsně konfrontován se zjištěním, že se stal ve věci, k níž přistupoval vážně, obětí podvodu či lži, neb vše měla býti jenom imitace, že od počátku (tj. několik let zpětně) šlo o jiný záměr, který byl pečlivě do doby konfrontace utajován a nic mu nenasvědčovalo. Nepřipraveného člověka taková konfrontace zaskočí a vypořádání se s ní vyžaduje delší dobu a zasazení do kontextu. 

Takovéto vyhrocené situace buď jednoho zlomí a on se bude na svět dívat s podezřením, zanechá toho, co dělal a bude se utápět v sebelítosti, anebo projde bránou.  K sebe zdokonalení je potřebná interakce s jinými lidmi, člověk se tak dovídá nevídané a doslechne neslýchané. Třeba zjistí, že jeho přítel je a celou dobu byl vlastně nikoli-přítelem, ale to zase nutně neznamená, že nepřítelem, navzdory všemu, co událo se. Nelze neobdivovat tolik invence při popírání reality, anebo, pokud je nové zjištění pravdivé, nesmírný herecký talent, hoden Oskara. Brutální je, když člověk toto zjištění absolvuje s někým, koho evidentně mylně považoval za svého životního partnera. Nesmírně obtížně řešitelná je taková situace, jde-li o obchodního partnera, který si jako důkaz neexistence převedl na sebe společný zisk a nezanechal ničeho. Vše ostatní je jenom životní poučení o tom, že lidé jsou různí a mohou na věci nahlížet různě. Lekce existencionalismu v praxi, kdy Bytí je infikováno vlastním popíráním.

Bylo by chybou nahlížet na nikolipřítele příliš příkře. Jistě, nějaká silná slova vypadnou, ale není potřeba z nich dělat trvanlivou nálepku. Lidé se mohou ocitnout v situaci nebo vnitřním stresu, který není tak docela slučitelný s doposud vykonaným, toto může mít i vazbu na vnitřní systém hodnot, jemuž hrozí zhroucení, a tak není lepšího řešení, než-li jít do Nebylo. Nakonec z pohledu chaosmagie je změna paradigmatu regulérním magickým přístupem. Čtenář může namítnout, že takový přístup není fair, čestný a pod, neb ubližuje. Je potřeba býti realistou, ono předstoupit a říci, podívej, podělal jsem to, vyžaduje hodně pevný charakter. Osoba dávající přednost taktice neexistence není schopna domyslet, čeho páchá, a skutečně nelze očekávat, že někdy bude mít na to, promluvit si otevřeně. Z její strany se nejedná o omyl, ale promyšlenou taktiku, na které závisí její další promyšlené věci.

Nespornou výhodou takovéto zkušenosti v jakékoli rovině mezilidských vztahů je, že ji jenom tak něco nepřekoná. Pokud se člověk s tímto vypořádá a kašle na sebelítost, již nic jej nezaskočí natolik, že s vyraženým dechem a kudlou v zádech se nezmůže na nic, než na tupé civění do prázdnoty nebytí. Potom může přijít kdokoli s čímkoli jakože hrozivým a dočká se jenom reakce, vážně? Protože po takovém poznání, vše jeví se být štěkotem čivavy zmateně pobíhající kolem... 

Smíšené pocity jsou, kdy člověk neví, zda si má na zkušenost stěžovat či naopak, za ní děkovat. Osobně se domnívám, že ke zkoumání skrytého patří i posilování psychických kvalit osobnosti a naučení dívat se objektivně i na to, co Neexistovalo. Řád maat má takové zvláštní zákonitosti a tendenci vylepšovat každého. Mnohdy i po létech dochází k narovnání velice zajímavým způsobem za okolností, jež by člověka nenapadly.  












Žádné komentáře: