Transformace je kouzelné slovo, neb s ní již nic není stejné, nejenom na konci, ale v průběhu procesu...
Pantha rei, vše je v pohybu.
Chvíli jsem si lámala hlavu nad tím, jak tento podstatný proces, součást života, pojmout a napadl mně motiv růže...
Růže, kterou celý čas fotím, kreslím, pracuji s ní, mám osobní zkušenost... něco, co vznikalo během času, tak nějak samo...
Počátkem bylo uvědomění si, že něco jsem neudělala správně a rozhodnutí provést magickou operaci, aby byla šance svá pochybení napravit.
A magii není potřeba říkat dva krát...příležitostí se našlo a každá z nich něco měnila v mém nitru.
I.
Jsou tak svěží, krásné, naivní bez zkušenosti s temnou stránkou...jistě, tyto jsou skleníkové, ale tak vypadá i mysl člověka, předtím než...
Hrdě stojí a nesklopí hlavu, každý může kochat se jejich krásou...
II.
Dříve či později, tomu, co bylo začnou se vzdalovat...běh žití nedovolí ničemu v jedné poloze setrvat.
U květiny poměrně jednoduché, nechat čerstvé a následně vyhodit nebo se pokusit proměnit jejich krásu za pomocí sucha?
Tak či onak, některou z variant si člověk zvolí...krátkou bezpracnou a nebo delší a pracnější?
III.
K transformaci, hlubšímu prožitku, je potřeba umrtvit ego a přestat jej vyživovat.
Symbolicky je suchá růže mající v sobě krásu éterickou nanejvýš vhodným příkladem...
Jak symbolické, vyživování ega by vedlo k uhnití a následnému tlení..., neb jinak dál dostat se nelze...
IV.
Přijde okamžik, kdy člověku dojde, že cesty zpět není a i kdyby byla, nechce jí, nestojí o ni, neb to, co prožívá je úplně diametrálně odlišná zkušenost. Sice ještě nemá pocit, že vše ustává, jak měl být... zejména nějaké ty "vratky" z minulosti, nicméně ustává je tisíckrát lépe a dobře ví, že již stačí málo a bude na vše pohlížet jinak...
V.
A potom nastane něco, ono kouzelné něco, co posouvá růži trochu do jiné dimenze... je to pořád ona, jenom jiná... Do mysle člověka otiskne se zkušenost ze světa za oponou, jehož on sám se stává součástí... Nebojí se, neb ví, že nejde o konec, jen objevení nových vrstev života, předtím mu uzavřených...
VI.
Až nakonec snoubí se s hvězdami... nemožné není již zhola nic...
Nedá se říci konec... neb nemožné pokračuje dál...
Pantha rei, vše je v pohybu.
Chvíli jsem si lámala hlavu nad tím, jak tento podstatný proces, součást života, pojmout a napadl mně motiv růže...
Růže, kterou celý čas fotím, kreslím, pracuji s ní, mám osobní zkušenost... něco, co vznikalo během času, tak nějak samo...
Počátkem bylo uvědomění si, že něco jsem neudělala správně a rozhodnutí provést magickou operaci, aby byla šance svá pochybení napravit.
A magii není potřeba říkat dva krát...příležitostí se našlo a každá z nich něco měnila v mém nitru.
I.
Jsou tak svěží, krásné, naivní bez zkušenosti s temnou stránkou...jistě, tyto jsou skleníkové, ale tak vypadá i mysl člověka, předtím než...
Hrdě stojí a nesklopí hlavu, každý může kochat se jejich krásou...
II.
Dříve či později, tomu, co bylo začnou se vzdalovat...běh žití nedovolí ničemu v jedné poloze setrvat.
U květiny poměrně jednoduché, nechat čerstvé a následně vyhodit nebo se pokusit proměnit jejich krásu za pomocí sucha?
Tak či onak, některou z variant si člověk zvolí...krátkou bezpracnou a nebo delší a pracnější?
III.
K transformaci, hlubšímu prožitku, je potřeba umrtvit ego a přestat jej vyživovat.
Symbolicky je suchá růže mající v sobě krásu éterickou nanejvýš vhodným příkladem...
Jak symbolické, vyživování ega by vedlo k uhnití a následnému tlení..., neb jinak dál dostat se nelze...
IV.
Přijde okamžik, kdy člověku dojde, že cesty zpět není a i kdyby byla, nechce jí, nestojí o ni, neb to, co prožívá je úplně diametrálně odlišná zkušenost. Sice ještě nemá pocit, že vše ustává, jak měl být... zejména nějaké ty "vratky" z minulosti, nicméně ustává je tisíckrát lépe a dobře ví, že již stačí málo a bude na vše pohlížet jinak...
V.
A potom nastane něco, ono kouzelné něco, co posouvá růži trochu do jiné dimenze... je to pořád ona, jenom jiná... Do mysle člověka otiskne se zkušenost ze světa za oponou, jehož on sám se stává součástí... Nebojí se, neb ví, že nejde o konec, jen objevení nových vrstev života, předtím mu uzavřených...
VI.
Až nakonec snoubí se s hvězdami... nemožné není již zhola nic...
Nedá se říci konec... neb nemožné pokračuje dál...
Komentáře