14.6.15

Umění přijmout nepochopitelné...


Ač může to znít divně, pořád je jednodušší věřit v mimozemskou civilizaci žijící ve vzdálené galaxii, než si umět představit, že něco nám blízkého může být trochu jinak, než doposud se jevilo. 

Ritualizace vede člověka k překonávání hranic. Nejde jen o prověřené účinky, popsané někým jiným, nýbrž často nastane i něco, co si člověk neuměl vůbec představit a hranice blokující nějakou část jeho osobního poznání padnou. Najednou předtím nepřijatelné, nevnímáno,  nezasahující osobní zkušenost, stane se jednoduše přirozenou součástí a dojde i k prožitku - osobní zkušenosti.  

V dobrém závidím každému, kdo je schopen uvěřit a vzít jako fakt něco, co nejde dohromady s běžnou realitou, okamžitě, jakmile se toto k němu nějak, obvykle okultním, tedy ne obvykle materiálním způsobem, dostane. Mi toto trvalo a v jedné docela pro mně podstatné záležitosti jsem si mohla klidně téměř 3 roky tu nevěřit, tu ignorovat, dokonce si i z toho dělat legraci. Coby ne, když ten fakt vypadal jako nápad zhuleného skřítka, co vylepšil svůj stav absinthem, neb v běžné realitě tomu vše odporovalo.

Jenomže ona taková okultní informace, nějak umí si prosakovat a  působit nezávisle na tom, zda si v ní dovolíme uvěřit anebo ji vytrvale přijmout odmítáme. A tak jednoho krásného večera se mi jí dostalo znovu s mírně varovnou energií... Jistě, zatvrzelost rácia, odporující běžná realita, to jeden  na takové energie nedbá. A tak jsem se probudila do dne, kdy vše najednou bylo jinde nastaveno. Drobné nepříjemnosti začali ránem a vytrvale pokračovaly celý den. Něco, co jsem již dlouho nezažila. 
Jistěže mne toto nenapadlo spojovat se svojí zatvrzelostí z předchozího večera. Až příchodem tmy, kdy se mi již dostalo velice důrazného varování a ukázky, jak málo by stačilo a škody v běžné realitě jsou nedozírné... V ten moment, jak jsem jejich vzniku zabraňovala, mi ona souvislost došla. 

Jakou iluzi bylo myslet si, že skutečně i v běžné realitě vím o všem. Oficiálně hodně toho prezentováno není... A já bych si mohla úspěšně rozbít fungující nastavení toku energií, což by mělo dosti nepříjemné důsledky právě v běžném každodenním žití. Přemýšlela jsem dál i z pozice racionální, jak a vůbec na základě čeho jsem předpokládala, že běžná realita je s tímto v rozporu. Brala jsem jako dané automaticky svůj předpoklad. Jenomže o oproštění se od něj, chtě-nechtě jsem si musela umět přiznat, že i onen zdánlivý rozpor smysl dává. 

Změna postoje ukázala se býti nejenom mystickou, nýbrž i ryze praktickou. Již další den nabral úplně jiný směr a mé VIP výhody tolik zpříjemňující žití, objevily se zpátky. Zároveň toto byla i veliká lekce pokory. Hodně věcí již člověk bere jako automatické a nemusí pro ně nic násilně dělat, však krásně běží samy. A tak jednou za čas, je potřeba něco udělat, změnit úplně pohled a oprostit se od osobního dogmatu. Je naivní a hloupé myslet si, že máme a víme toho hodně o tom, co nachází se mimo náš mikrosvět... 

Věci přesahující viděné mohou stát blízko. Nikdo a nic nás nemůže donutit změnit postoj, je to o osobní svobodě. Nelze zaručit, že vždy zachováme se správně, však každý vychází z určitých kulturních a civilizací daných zásad, které nechce plytce a lehkovážně porušovat. A magie někdy vyžaduje pohled na toto vše jinak. Kdo s ní začne, nikdy nemůže na trvanlivost osobních dogmat spoléhat... A právě z takové změny mají slabší jedinci strach, vždyť oni si to ani představit neumí. Ti silnější, třeba i vyjednávají s "osudem", to jde, jistě, než přijde doba, která nastaví hranici nepřeklenutelného...  

Postačí varovné signály vnímat...    

2 komentáře:

Spajdy řekl(a)...

Děkuji za připomenutí, že zkostnatělé myšlení může být pro někoho, kdo usiluje o úrovně byť jen malinko vyšší, než jsou ty běžné, smrtelným jedem. Máš pravdu, že vše okultní, pokud se tomu člověk jednou otevře, už jistým způsobem v nás působí a pracuje samo. Je to ovšem vždy mnohem lepší, když k tomu připojíme plné vědomí o tom, co se s námi děje. Nevědomost přestává mít ve světě místo. A to je dobře. Moc dobře.

LianaRe řekl(a)...

Ano, zatímco nevědomí je úžasná sféra, nevědomost je trestem... Chceme -li se dostat mimo hmotu hrubě koncentrovanou, nepůjde to, pokud vše nové budeme brát z jejího pohledu :)