2.11.14

Neznámý génius nicoty









Vládne jemné hmotě a skrze ni na hrubou proniká, 
jednoduchost ukrytá v mnohoznačnosti...
Záměr utkaný skrze sílu ducha postupně zjeví se.



Dovolit mu, by přiblížil se, znamená zažít neuvěřitelné...  
O čem si člověk pouze snil, se stane realitou... zhmotnění snů. Drsné lekce z umění  "nechat věci být" ... Neb to, co chce mít člověk urputně pod kontrolou vědomí, nechá dojít do stádia na dosah ruky, a potom... rozdrolí v prach... mizící do neprostoru... 
Jemný a laskavý k potřebám duše, krutý vůči ráciu...  

Je úžasné přijímat naplněný sen, co s životem splynul... a nesmírně těžké smířit se s rozplynutým, ač původem matérie hrubé...
Postihnout jej celého nejde, vždyť odlesk génia dopadá pokaždé z jiné strany... jen spojit vše dohromady a jako jeden celek brát...


Ach, již moc dobře vím, že doslovnost pouhou pasti bývá,
že slovo vyřčené člověkem rozprchne se před prvním zádrhelem, že lidský slib žádné ceny nemá a předsevzetí velice rychle mění se. Ač hrubá matérie pevností vyniká, nevydrží otřesu menšího.

Je potřeba povznést se nad viděné, jít po cestě nevyznačené..., potom člověk prolne svojí duši s velikostí ducha... A poznání pojí se s okamžikem trapnosti, když nebylo pochopeno hned...

Neviděné stane se zahlédnutým...
Cizí něčím známým...
Jemná hmota zahuštěnou...
v procesu kreativním...

Žádné komentáře: