2.7.10

Mrazivý chlad

Chlad. Mrazivá mlha. Zimnice.
Bílý chuchvalec sražené páry rozprostírající se do okolí,
jako dým z Aladinovy lampy,
jenomže tento krutě pálí ledovým dechem.
Vše kolem pokryje jinovatka a
Ty jsi ztuhlý až do morku kosti.
Takto vypadá ledový dech smrti
švihající pomyslnou kosou vše,
co drze jej vyvolat chce.

Jen někdo se dostane dál, jen někdo spatří postavu formující se z onoho chuchvalce obklopenou bílo sraženou párou. Podává-li Ti ruku, máš vyhráno ... .

Najdeš-li v sobě odvahu a necháš svojí ruku ve stisku jeho,
nezadáš-li mu důvod k nelibosti, sundá svůj bílý hábit utkaný z toho nejmrazivějšího oparu a Ty spatříš:

Zlatavé odlesky na zelenomodré hladině,
která přechází do temna.
Přes chlad je jako řeka zalitá ve sluneční koupeli,
když paprsky slunce tančí na hladině,
do níž  vetkávají své hřejivé polibky.
Jeho tělo se vlní v neustálém pohybu
a znavené lidské oko vyšle mozku signál
je to ohromný Drak.
V jeho očích skrývá se hloubka všech Věků
a temný pohled je v kontrastu s rozzářeným tělem.
Ten pohled mrazí a zůstává Ti hluboce pod kůži.

Znáš ho? Nepleť si ho ale s Pánem všech moří, či Středem Universa. 
   

Žádné komentáře: